Hela Volanská, vlastním jménem Friedmanová, byla slovenskou prozaičkou a autorkou reportáží.
Narodila se v chudé židovské rodině. Vystudovala medicínu na UK v Bratislavě. Za 2. světová války byla internována v koncentračním táboře v Novákách. Odtud utekla a aktivně se zúčastnila Slovenského národního povstání.
Od roku 1946 žila v Praze, svá díla však psala slovensky.

V sedmdesátých letech se otevřeně postavila proti normalizačnímu procesu, proto byla v roce 1971 vyloučena ze Svazu slovenských spisovatelů. Publikovat mohla až po roce 1989.


Próza:
Stretnutia v lesoch – 1948, debut, sbírka krátkých próz ze Slovenského národního povstání
Planety – 1965, sbírka povídek

Román:
Jed – 1957, román z lékařského prostředí se odehrává v době 2. světové války na území tehdejšího Slovenského štátu.

Domino – 1966
Smahni si, jako ma to bolí - 1970

Concordia – 1987, vydáno v Samizdatu pod dívčím jménem Chaja Wolfowicz, autobiografický román byl knižně vydán v roce 1991 pod názvem Cizí svatba

Reportáže:
Veno pre infantku – 1959
Kvet paprade - 1961