zavřít
Guillaume Apollinaire

dramatik, básník

Narození:
26. 8. 1880 , Řím, Itálie
Úmrtí:
9. 11. 1918  ve věku 38 let,  Paříž, Francie  †
Znamení:
panna  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
francouzská
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

8 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Guillaume Apollinaire, vlastním jménem Wilhelm Albert Wladimir Alexandre Apollinairis de Kostrowicki (26. srpna 1880, Řím – 9. listopadu 1918, Paříž) byl francouzský básník, dramatik a anarchista polského původu. Dětství strávil v Monaku, později žil v Paříži. Roku 1911 byl vězněn v La Santé pro podezření z krádeže Mony Lisy. Bojoval v první světové válce, kde byl raněn, získal poměrně vysokou vojenskou hodnost. Roku 1918 se oženil. Zemřel na španělskou chřipku. G. Apollinaire je zakladatelem několika časopisů. Dílo Guillauma ApollinaireaG. Apolinaire je považován za jednoho ze zakladatelů moderní francouzské poezie. Ve svých dílech propagoval avantgardní malířství (působil i jako jeho kritik) – především kubismus. Jeho básnické sbírky Alkoholy a Kaligramy se staly mezníkem ve vývoji francouzské poezie a vytyčily cestu modernímu umění, které vycházelo z nové skutečnosti a z nových životních pocitů na přelomu 19. a 20. století. Ve svých básních spojil tradici francouzských šansonů, německých romantických písní a okultní inspirace. Pojem krásy rozšířil i na moderní techniku, vrátil poezii její smysl pro tajemno, obohatil verše kultem každodenní krásy a estetického dynamismu. Na základě volné asociace představ, otevírající cestu surrealismu, vytvořil novou skutečnost, kde se hroutí dosavadní hranice světa možností a prolínají se jednotlivé druhy umění, přítomnost a minulost, sen a realita. Pomocí nového lyrismu své poezie usiloval zejména o zlidštění světa a jeho osvobození z konvencí. Jeho verše se staly strhující oslavou života a velikosti člověka. - Pásmo (1912), zde začíná hledat nové krásy. Toto dílo přeložil Karel Čapek (1919), ovlivnilo např.: J. Wolkera (Svatý kopeček), V. Nezvala (Edison), K. Biebla (Nový Ikaros), ... . - Alkoholy (1913) - vyvrcholení jeho snahy o vytvoření nového básnického jazyka a vyjádření rytmu moderní doby. - Kaligramy - Bestiář aneb Orfeův průvod - Život zasvětit lásce - Je - Básně pro Lou - Melancholický hlásný - Nalezené básně - Prsy Tiréziovy (1918) – zde se poprvé objevuje název surrealismus, dílo mělo podtitul surrealistické drama. Spíše než o drama jde o libreto nebo scénář pro divadelní hru. Autor zde totiž pomíjí všechny stavební prvky tradičního dramatu (děj, charaktery, dramatický konflikt) - toto dílo se stalo programovým dílem divadelní avantgardy a předchůdcem absurdního dramatu. Děj se odehrává v Zanzibaru(Afrika), hrdinka je feministka Terezie, která odmítá úděl matky, proto odhodí prsa a stává se mužem Tiréziem. Opuštěný manžel splodí během dne více než 40 000 dětí. Apollinaire velmi ovlivnil českou literaturu jeho díla překládali mj. Karel Čapek, Jaroslav Seifert, Vladimír Holan, Vítězslav Nezval, a další. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Guillaume Apollinaire, vlastním jménem Wilhelm Albert Wladimir Alexandre Apollinairis de Kostrowicki (26. srpna 1880, Řím – 9. listopadu 1918, Paříž) byl francouzský básník, dramatik a anarchista polského původu.

Dětství strávil v Monaku, později žil v Paříži.
Roku 1911 byl vězněn v La Santé pro podezření z krádeže Mony Lisy.
Bojoval v první světové válce, kde byl raněn, získal poměrně vysokou vojenskou hodnost. Roku 1918 se oženil. Zemřel na španělskou chřipku.

G. Apollinaire je zakladatelem několika časopisů.

Dílo Guillauma Apollinairea
G. Apolinaire je považován za jednoho ze zakladatelů moderní francouzské poezie. Ve svých dílech propagoval avantgardní malířství (působil i jako jeho kritik) – především kubismus.

Jeho básnické sbírky Alkoholy a Kaligramy se staly mezníkem ve vývoji francouzské poezie a vytyčily cestu modernímu umění, které vycházelo z nové skutečnosti a z nových životních pocitů na přelomu 19. a 20. století. Ve svých básních spojil tradici francouzských šansonů, německých romantických písní a okultní inspirace. Pojem krásy rozšířil i na moderní techniku, vrátil poezii její smysl pro tajemno, obohatil verše kultem každodenní krásy a estetického dynamismu. Na základě volné asociace představ, otevírající cestu surrealismu, vytvořil novou skutečnost, kde se hroutí dosavadní hranice světa možností a prolínají se jednotlivé druhy umění, přítomnost a minulost, sen a realita. Pomocí nového lyrismu své poezie usiloval zejména o zlidštění světa a jeho osvobození z konvencí. Jeho verše se staly strhující oslavou života a velikosti člověka.

- Pásmo (1912), zde začíná hledat nové krásy. Toto dílo přeložil Karel Čapek (1919), ovlivnilo např.: J. Wolkera (Svatý kopeček), V. Nezvala (Edison), K. Biebla (Nový Ikaros), ... .
- Alkoholy (1913) - vyvrcholení jeho snahy o vytvoření nového básnického jazyka a vyjádření rytmu moderní doby.
- Kaligramy
- Bestiář aneb Orfeův průvod
- Život zasvětit lásce
- Je
- Básně pro Lou
- Melancholický hlásný
- Nalezené básně
- Prsy Tiréziovy (1918) – zde se poprvé objevuje název surrealismus, dílo mělo podtitul surrealistické drama. Spíše než o drama jde o libreto nebo scénář pro divadelní hru. Autor zde totiž pomíjí všechny stavební prvky tradičního dramatu (děj, charaktery, dramatický konflikt) - toto dílo se stalo programovým dílem divadelní avantgardy a předchůdcem absurdního dramatu. Děj se odehrává v Zanzibaru(Afrika), hrdinka je feministka Terezie, která odmítá úděl matky, proto odhodí prsa a stává se mužem Tiréziem. Opuštěný manžel splodí během dne více než 40 000 dětí.

Apollinaire velmi ovlivnil českou literaturu jeho díla překládali mj. Karel Čapek, Jaroslav Seifert, Vladimír Holan, Vítězslav Nezval, a další.

Mohli by vás také zajímat…