zavřít
Grazia Deleddová

prozaička

Narození:
21. 11. 1875 , Nuoro, Itálie
Úmrtí:
15. 8. 1936  ve věku 60 let,  Řím, Itálie  †
Znamení:
štír  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

2 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Grazia Deleddová byla italská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu. Grazia Deleddová se narodila na Sardinii v početné měšťanské rodině. Kromě základního vzdělání neměla žádné školy a vzdělávala se sama četbou. Již v dětském věku psala povídky a uveřejňovala je v různých časopisech. Po provdání se přestěhovala s manželem do Říma, kde se mohla ve své spisovatelské činnosti, ještě více zdokonalovat. V roce 1926 jí byla udělena Nobelova cena. Dílo Grazie Deleddové: Základem inspirace Grazie Deleddové byly příběhy a pověsti z rodné Sardinie. Po prvních naivistických povídkách se začala prohlubovat psychologie postav, předkládat dramata jako odvěký mýtus. Eliáš Portolu – 1903, román, vrcholné autorčino dílo. Drama hrdinovy lásky k bratrově ženě spojené s výčitkami a pocitem viny. Rozmary osudu – 1904. Román představuje život a smrt člověka jako nedůležité záležitosti. Život znamená vinu a vykoupení. Cestou zla – 1906, román je příběhem lásky a zrady Břečťan – 1908, v románu se píše o ženě, která z lásky ke svému milenci je schopna i vraždit. Na pozadí sardinského prostředí se odehrávají lidské osudy a tragédie dalších románů: Náš pán – 1909 Holubice a jestřábi – 1912 Třtiny ve větru – 1913 Sardinská romance – 1915 Požár v olivovém háji – 1918 Cosima, skoro Grazia – posmrtně 1937, autobiografický román …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Grazia Deleddová byla italská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu.

Grazia Deleddová se narodila na Sardinii v početné měšťanské rodině. Kromě základního vzdělání neměla žádné školy a vzdělávala se sama četbou. Již v dětském věku psala povídky a uveřejňovala je v různých časopisech. Po provdání se přestěhovala s manželem do Říma, kde se mohla ve své spisovatelské činnosti, ještě více zdokonalovat.

V roce 1926 jí byla udělena Nobelova cena.

Dílo Grazie Deleddové:

Základem inspirace Grazie Deleddové byly příběhy a pověsti z rodné Sardinie. Po prvních naivistických povídkách se začala prohlubovat psychologie postav, předkládat dramata jako odvěký mýtus.

Eliáš Portolu – 1903, román, vrcholné autorčino dílo. Drama hrdinovy lásky k bratrově ženě spojené s výčitkami a pocitem viny.

Rozmary osudu – 1904. Román představuje život a smrt člověka jako nedůležité záležitosti. Život znamená vinu a vykoupení.

Cestou zla – 1906, román je příběhem lásky a zrady
Břečťan – 1908, v románu se píše o ženě, která z lásky ke svému milenci je schopna i vraždit.

Na pozadí sardinského prostředí se odehrávají lidské osudy a tragédie dalších románů:
Náš pán – 1909
Holubice a jestřábi – 1912
Třtiny ve větru – 1913
Sardinská romance – 1915
Požár v olivovém háji – 1918

Cosima, skoro Grazia – posmrtně 1937, autobiografický román

Hledáte také jako: Grazia Deledd
Rychlá navigace:novinky |diskuse