zavřít
Gertrude Bell

spisovatelka, archeoložka, cestovatelka, horolezkyně, špiónka

Narození:
14. 7. 1868 , Washington Hall, Hrabství Durham, Anglie
Úmrtí:
12. 7. 1926  ve věku 57 let,  Bagdád, Irák,  důvod: předávkování léky na spaní
Znamení:
rak  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

0 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Gertrude Margaret Lowthian Bell byla anglická spisovatelka, cestovatelka, horolezkyně, špiónka a archeoložka. Sehrála zásadní roli v britské imperiální politice konce 19. a začátku 20. století na Blízkém východě. Spolu s T. E. Lawrencem pomohla nastolit hašemitskou dynastii v Jordánskou a Iráku. Na vzniku státu Irák se podílela vůbec nejzásadněji.ŽivotJejí dědeček Isaac Lowthian Bell byl významným britským liberálním politikem a bohatým průmyslníkem. Vystudovala historii na Lady Margaret Hall na Oxfordu. Její první zahraniční cesta vedla roku 1892 do Persie, za jejím strýcem, který zde byl britským vyslancem ("ministrem"). Napsala o této cestě knihu, Persian Pictures, která vyšla roku 1894. Na další cestě roku 1899 navštívila Sýrii a Palestinu. Křižovala pak Arábií dalších 12 let. Nějaký čas žila mezi Drúzy. Napsala o Sýrii knihu Syria: The Desert and the Sown, jež vyšla roku 1907. Ve stejném roce zahájila cestu po Osmanské říši a zapojila se v Malé Asii do archeologického výzkumu Williama Mitchella Ramsaye, v rámci nějž brzy spoluobjevila ruiny města, v Ptolemaiově seznamu měst patrně zvaného Bersiba. Zážitky z tohoto dobrodružství zaznamenala v knize A Thousand and One Churches. Roku 1909 navštívila Mezopotámii a i zde vedla archeologický výzkum. Zde poznala archeologa a budoucího špiona T. E. Lawrence. Jakmile roku 1914 vypukla první světová válka, začala pracovat pro mezinárodní červený kříž a zároveň britskou tajnou službu. Od té doby navazovala úzké vztahy s vůdci kmenů na Blízkém východě (od roku 1915 v součinnosti s Lawrencem). Dařilo se jí to, přestože byla žena, což byl tehdy v muslimském světě handicap (je mnohde i dnes). Využila svou nevýhodu ve výhodu - pronikala do ženských harémů a okruhu manželek kmenových vůdců, s nimiž jinak muž-Evropan nemohl přijít do styku, a hledala cestu k politickým lídrům v oblasti přes ně. Využívala také své výborné znalosti arabštiny, perštiny a turečtiny (krom toho mluvila též německy, francouzsky a italsky). Cílem jejích misí bylo obrátit Araby proti Osmanům, s nimiž Britové bojovali ve světové válce. To se podařilo, arabská protiosmanská vzpoura vypukla roku 1915. Připravovala též analýzy a mapy pro britskou armádu. Roku 1915 byla též očitým svědkem osmanských masakrů na Arménech, díky jejím zprávám pro tajnou službu se informace o genocidě dostaly na západ. Po válce byla Winstonem Churchillem pověřena zúčastnit se v Káhiře konference (1921), jež měla určit nové uspořádání v britském mandátu na Blízkém východě. Klíčovým pro Brity byl vznik dvou států - Transjordánska a Iráku, kde byly k moci dosazeny síly, jež se podílely na protiosmanské vzpouře za války (v Jordánsku Abdalláh I., v Iráku Fajsal I.). Bell se podílela především na narýsování hranic Iráku. Ty byly v budoucnu nicméně často kritizovány a označovány za jeden z problémů v této oblasti. Ve Fajsalových službách poté přímo pracovala. Ostře se přitom od 20. let stavěla proti sionismu. Tušila, že podpora židovského přistěhovalectví postaví Araby proti Britům. V Bagdádu jí bylo umožněno vytvořit Irácké archeologické muzeum a knihovnu, jež je dnes iráckou národní knihovnou. Roku 1925 se kvůli zdravotním problémům vrátila do Británie. Našla však vlastní rodinu v těžkých ekonomických problémech a raději se vrátila do Bagdádu. Zde dostala zápal plic. Zemřela na předávkování léky na spaní, pravděpodobně spáchala sebevraždu. Roku 2015 byl o jejím životě natočen režisérem Wernerem Herzogem hollywoodský film Královna pouště (Queen of the Desert), s Nicole Kidman v hlavní roli. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Gertrude Margaret Lowthian Bell byla anglická spisovatelka, cestovatelka, horolezkyně, špiónka a archeoložka. Sehrála zásadní roli v britské imperiální politice konce 19. a začátku 20. století na Blízkém východě. Spolu s T. E. Lawrencem pomohla nastolit hašemitskou dynastii v Jordánskou a Iráku. Na vzniku státu Irák se podílela vůbec nejzásadněji.

Život
Její dědeček Isaac Lowthian Bell byl významným britským liberálním politikem a bohatým průmyslníkem. Vystudovala historii na Lady Margaret Hall na Oxfordu. Její první zahraniční cesta vedla roku 1892 do Persie, za jejím strýcem, který zde byl britským vyslancem ("ministrem"). Napsala o této cestě knihu, Persian Pictures, která vyšla roku 1894. Na další cestě roku 1899 navštívila Sýrii a Palestinu. Křižovala pak Arábií dalších 12 let. Nějaký čas žila mezi Drúzy. Napsala o Sýrii knihu Syria: The Desert and the Sown, jež vyšla roku 1907. Ve stejném roce zahájila cestu po Osmanské říši a zapojila se v Malé Asii do archeologického výzkumu Williama Mitchella Ramsaye, v rámci nějž brzy spoluobjevila ruiny města, v Ptolemaiově seznamu měst patrně zvaného Bersiba. Zážitky z tohoto dobrodružství zaznamenala v knize A Thousand and One Churches. Roku 1909 navštívila Mezopotámii a i zde vedla archeologický výzkum. Zde poznala archeologa a budoucího špiona T. E. Lawrence. Jakmile roku 1914 vypukla první světová válka, začala pracovat pro mezinárodní červený kříž a zároveň britskou tajnou službu. Od té doby navazovala úzké vztahy s vůdci kmenů na Blízkém východě (od roku 1915 v součinnosti s Lawrencem). Dařilo se jí to, přestože byla žena, což byl tehdy v muslimském světě handicap (je mnohde i dnes). Využila svou nevýhodu ve výhodu - pronikala do ženských harémů a okruhu manželek kmenových vůdců, s nimiž jinak muž-Evropan nemohl přijít do styku, a hledala cestu k politickým lídrům v oblasti přes ně. Využívala také své výborné znalosti arabštiny, perštiny a turečtiny (krom toho mluvila též německy, francouzsky a italsky). Cílem jejích misí bylo obrátit Araby proti Osmanům, s nimiž Britové bojovali ve světové válce. To se podařilo, arabská protiosmanská vzpoura vypukla roku 1915. Připravovala též analýzy a mapy pro britskou armádu. Roku 1915 byla též očitým svědkem osmanských masakrů na Arménech, díky jejím zprávám pro tajnou službu se informace o genocidě dostaly na západ.

Po válce byla Winstonem Churchillem pověřena zúčastnit se v Káhiře konference (1921), jež měla určit nové uspořádání v britském mandátu na Blízkém východě. Klíčovým pro Brity byl vznik dvou států - Transjordánska a Iráku, kde byly k moci dosazeny síly, jež se podílely na protiosmanské vzpouře za války (v Jordánsku Abdalláh I., v Iráku Fajsal I.). Bell se podílela především na narýsování hranic Iráku. Ty byly v budoucnu nicméně často kritizovány a označovány za jeden z problémů v této oblasti. Ve Fajsalových službách poté přímo pracovala. Ostře se přitom od 20. let stavěla proti sionismu. Tušila, že podpora židovského přistěhovalectví postaví Araby proti Britům. V Bagdádu jí bylo umožněno vytvořit Irácké archeologické muzeum a knihovnu, jež je dnes iráckou národní knihovnou.

Roku 1925 se kvůli zdravotním problémům vrátila do Británie. Našla však vlastní rodinu v těžkých ekonomických problémech a raději se vrátila do Bagdádu. Zde dostala zápal plic. Zemřela na předávkování léky na spaní, pravděpodobně spáchala sebevraždu. Roku 2015 byl o jejím životě natočen režisérem Wernerem Herzogem hollywoodský film Královna pouště (Queen of the Desert), s Nicole Kidman v hlavní roli.

Hledáte také jako: Gertrude Margaret Lowthian Bell
Rychlá navigace:novinky |diskuse