zavřít
František Nechvátal

překladatel, básník

Narození:
22. 10. 1905 , Velký Újezd u Olomouce
Úmrtí:
10. 9. 1983  ve věku 77 let,  Tanvald  †
Znamení:
váhy  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

9 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

František Nechvátal byl autorem nábožensky meditativní, sociální a krajinné lyriky, překladatel. František Nechvátal vstoupil v mládí do církve a po maturitě na učitelském ústavu v Olomouci studoval na Husitské evangelické fakultě v Praze bohosloví. Školu však v roce 1926 opustil. Do konce 2. světové války, kdy se s církví rozešel, vyučoval náboženství. Patřil k zakladatelům levicové skupiny Blok, která usilovala o socialistický realismus. Po skončení války pracoval František Nechvátal na ministerstvu informací, byl kulturním přidělencem ve Varšavě a v Sofii. Mezitím působil jako redaktor literárního měsíčníku Nový život. Posléze pracoval v Památníku národního písemnictví. V meziválečných letech publikoval František Nechvátal své básně v Lumíru, Moderní revui, Kole, Středisku aj., později mj. v Literárních novinách, Novém životě či Literárním měsíčníku. Dílo Františka Nechvátala: Poezie: Zpočátku podléhal František Nechvátal ve svých dílech vlivu Otokara Březiny: Vichřice – 1932, prvotina Slunovrat – 1933 Později se přiblížil k poetismu a působily na něj básně Jiřího Wolkera např. svazky revolučních veršů: Oheň a meč – 1934 Vedro na paletě – 1935 Železná mříž – 1937 Další díla: Magnetová hora – 1937, básně usilující o bezprostřední uchopení života Poezie vyrůstající z moravských lidových písní: Mateřské znamení – 1939 Věneček rozmarýny – 1943 Vzdechy trávy – 1944, sbírka z okupační doby, ve které autor dosáhl vrcholu své básnické představivosti. Hojivá zřídla – 1957, Nechvátalův návrat k osvědčeným motivům krajiny Dary lásky – 1967, ve sbírce se autor vyjadřuje k trpkému lidskému osudu a milostnému citu. Zajetí babylonské Černá stuha Slova lásky Tichý oceán – 1968, utrpení a obava ze smrti spojují sbírku s počáteční etapou tvorby. Bílá holubice – 1978, hlavním tématem je potopa světa. V následujících básnických knihách autor rekapituloval svůj život a smíření s lidským údělem smrti: Čas motýlů a hvězd – 1982 Balzamína – 1982 František Nechvátal publikoval také několik knih pro děti: Honza Tulipán Pod oblohou radovánek Rosa, rosa, rosička Zlatý proutek Medová studánka …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

František Nechvátal byl autorem nábožensky meditativní, sociální a krajinné lyriky, překladatel.

František Nechvátal vstoupil v mládí do církve a po maturitě na učitelském ústavu v Olomouci studoval na Husitské evangelické fakultě v Praze bohosloví. Školu však v roce 1926 opustil. Do konce 2. světové války, kdy se s církví rozešel, vyučoval náboženství.
Patřil k zakladatelům levicové skupiny Blok, která usilovala o socialistický realismus.

Po skončení války pracoval František Nechvátal na ministerstvu informací, byl kulturním přidělencem ve Varšavě a v Sofii. Mezitím působil jako redaktor literárního měsíčníku Nový život. Posléze pracoval v Památníku národního písemnictví.

V meziválečných letech publikoval František Nechvátal své básně v Lumíru, Moderní revui, Kole, Středisku aj., později mj. v Literárních novinách, Novém životě či Literárním měsíčníku.

Dílo Františka Nechvátala:

Poezie:
Zpočátku podléhal František Nechvátal ve svých dílech vlivu Otokara Březiny:

Vichřice – 1932, prvotina
Slunovrat – 1933

Později se přiblížil k poetismu a působily na něj básně Jiřího Wolkera např. svazky revolučních veršů:
Oheň a meč – 1934
Vedro na paletě – 1935
Železná mříž – 1937

Další díla:
Magnetová hora – 1937, básně usilující o bezprostřední uchopení života

Poezie vyrůstající z moravských lidových písní:
Mateřské znamení – 1939
Věneček rozmarýny – 1943

Vzdechy trávy – 1944, sbírka z okupační doby, ve které autor dosáhl vrcholu své básnické představivosti.

Hojivá zřídla – 1957, Nechvátalův návrat k osvědčeným motivům krajiny
Dary lásky – 1967, ve sbírce se autor vyjadřuje k trpkému lidskému osudu a milostnému citu.
Zajetí babylonské
Černá stuha
Slova lásky

Tichý oceán
– 1968, utrpení a obava ze smrti spojují sbírku s počáteční etapou tvorby.
Bílá holubice – 1978, hlavním tématem je potopa světa.

V následujících básnických knihách autor rekapituloval svůj život a smíření s lidským údělem smrti:
Čas motýlů a hvězd – 1982
Balzamína – 1982

František Nechvátal publikoval také několik knih pro děti:
Honza Tulipán
Pod oblohou radovánek
Rosa, rosa, rosička
Zlatý proutek
Medová studánka