zavřít
František Ladislav Čelakovský

spisovatel

Narození:
7. 3. 1799 , Strakonice
Úmrtí:
5. 8. 1852  ve věku 53 let  †
Znamení:
ryby  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

70 se líbí, 29 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Český básník a vědec František Ladislav Čelakovský se narodil 7.3.1799 ve Strakonicích jako syn tesaře. Snem jeho rodičů bylo, aby se jejich syn stal knězem. Čelakovský vystudoval gymnázium v Budějovicích a v Písku a dále se věnoval studiu filozofie v Praze, v Budějovicích a v Linci. Často se scházel s Jungmanem, kterého obdivoval a těšil se jeho přízni. Měli stejný pohled na svět a ve všech literárních i osobních sporech vždy stáli při sobě. Mladý Čelakovský byl veselý člověk, líbil se dívkám. Byl ale také prudký s velkým sklonem k ironii. Tím se často dostával do různých sporů. Sedm let pracoval jako vychovatel v rodině soudního rady Ledvinky a to zejména prot, že jeho tvorba mu nedokázala zajistit dostatek peněz. V roce 1824 přijal funkci korektora a podredaktora časopisu pro katolické duchovenstvo. Bojoval o místo profesora katedry slovanských jazyků a poté o místo knihovníka v Rusku. Jeho cílem bylo zlepšit svou finanční situaci. Tato snaha však byla bezúspěšná. Teprve Rudolf Kinský finančně vypomohl, když mu na přímluvu Palackého vyplácel roční penzi 600 zlatých. V roce 1834 začal Čelakovský pracovat jako redaktor Pražských novin, které svým vedením proslavil. V říjnu 1835 začal přednášet jako suplující profesor katedry českého jazyka na pražské univerzitě. Doufal, že získá řádný post profesora. V únoru 1834 se Čelakovský oženil. Životní poměry jeho nové rodiny byly dobré, ale jen do doby, než uveřejnil v Pražských novinách výhružnou řeč ruského cara k delegaci porobené Varšavy a připojil k ní odsuzující proslov. Ruský velvyslanec podal u vídeňské vlády protest k tomuto článku a Čelakovský přišel o místo redaktora i profesora na univerzitě. Neměl téměř žádné finanční prostředky a přežíval jen díky podpoře přátel. V dubnu 1838 byl jmenován knihovníkem rodiny Kinských a tím se opět zbavil existenčních problémů. V březnu 1842 se stal profesorem slavistiky ve Vratislavi. Zabýval se především slovanskou filologií. Dva roky na to mu zemřela žena a o rok později se znovu oženil. Vzal si A. Reisovou /vl.jm. Bohuslavu Rajskou/. Těžké životní osudy poznamenaly jeho osobnost. Byl stále častěji mrzutý a pedantský. V srpnu 1849 přijal Čelakovský místo profesora slavistiky na pražské univerzitě. Získal novou chuť do života, ale jen do doby Bachova absolutismu. Už za dob studií se Čelakovský zajímal o slovanské jazyky a slovanskou lidovou slovesnost. Sbíral a vydával lidové básně všech slavných národů v originálu i v českém překladu. Byl nazýván básníkem idylické pohody. Ve svých dílech používal jemnou ironii a baladičnost, ale i energičnost. František Ladislav Čelakovský zemřel 5.8.1852 v Praze. Díla Františka Ladislava Čelakovského: Slovanské národní písně /1822-27/ - tři svazky lidové poezie Mudrosloví národu slovanského v příslovích /1852/ - slovanská přísloví a pořekadla Ohlas písní ruských /1829/ -básně psané v duchu lidové slovesnosti a podle autorových představ. Dílo začíná i končí epickými básněmi / Ilja Muromec, Ilja Volžanin/, dále obsahuje básně s politickou tematikou / Velká panychida, Smrt Alexandra, Rusové na Dunaji / Ohlas písní českých /1839/ - námětem k těmto básním se stal český lidový život z konce třicátých let. V tomto díle jsou obsaženy básně s lidovými postavami / Český sedlák/ , alegorické básně / Cikánova píšťalka/, balada / Toman a lesní panna, která vypráví o vášnivé lásce a tajemných přírodních silách/. Růže stolistá /1840/ - sbírka básní, která jasně ukazuje na básníkův tvořivý úpadek. Literatura krkonošská /1824/, Patrné dopisy nepatrných osob /1830/ - prozaická satirická tvorba, kritizující malicherné poměry české společnosti. Seznam děl: Slovanské národní písně /1822-27/, Mudrosloví národu slovanského v příslovích /1852/, Ohlas písní ruských /1829/, Ohlas písní českých /1839/, Růže stolistá /1840/, Literatura krkonošská /1824/, Patrné dopisy nepatrných osob /1830/ …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Český básník a vědec František Ladislav Čelakovský se narodil 7.3.1799 ve Strakonicích jako syn tesaře. Snem jeho rodičů bylo, aby se jejich syn stal knězem. Čelakovský vystudoval gymnázium v Budějovicích a v Písku a dále se věnoval studiu filozofie v Praze, v Budějovicích a v Linci.

Často se scházel s Jungmanem, kterého obdivoval a těšil se jeho přízni. Měli stejný pohled na svět a ve všech literárních i osobních sporech vždy stáli při sobě. Mladý Čelakovský byl veselý člověk, líbil se dívkám. Byl ale také prudký s velkým sklonem k ironii. Tím se často dostával do různých sporů. Sedm let pracoval jako vychovatel v rodině soudního rady Ledvinky a to zejména prot, že jeho tvorba mu nedokázala zajistit dostatek peněz.

V roce 1824 přijal funkci korektora a podredaktora časopisu pro katolické duchovenstvo. Bojoval o místo profesora katedry slovanských jazyků a poté o místo knihovníka v Rusku. Jeho cílem bylo zlepšit svou finanční situaci. Tato snaha však byla bezúspěšná. Teprve Rudolf Kinský finančně vypomohl, když mu na přímluvu Palackého vyplácel roční penzi 600 zlatých.

V roce 1834 začal Čelakovský pracovat jako redaktor Pražských novin, které svým vedením proslavil. V říjnu 1835 začal přednášet jako suplující profesor katedry českého jazyka na pražské univerzitě. Doufal, že získá řádný post profesora.

V únoru 1834 se Čelakovský oženil. Životní poměry jeho nové rodiny byly dobré, ale jen do doby, než uveřejnil v Pražských novinách výhružnou řeč ruského cara k delegaci porobené Varšavy a připojil k ní odsuzující proslov. Ruský velvyslanec podal u vídeňské vlády protest k tomuto článku a Čelakovský přišel o místo redaktora i profesora na univerzitě. Neměl téměř žádné finanční prostředky a přežíval jen díky podpoře přátel.

V dubnu 1838 byl jmenován knihovníkem rodiny Kinských a tím se opět zbavil existenčních problémů. V březnu 1842 se stal profesorem slavistiky ve Vratislavi. Zabýval se především slovanskou filologií. Dva roky na to mu zemřela žena a o rok později se znovu oženil. Vzal si A. Reisovou /vl.jm. Bohuslavu Rajskou/. Těžké životní osudy poznamenaly jeho osobnost. Byl stále častěji mrzutý a pedantský.

V srpnu 1849 přijal Čelakovský místo profesora slavistiky na pražské univerzitě. Získal novou chuť do života, ale jen do doby Bachova absolutismu. Už za dob studií se Čelakovský zajímal o slovanské jazyky a slovanskou lidovou slovesnost. Sbíral a vydával lidové básně všech slavných národů v originálu i v českém překladu. Byl nazýván básníkem idylické pohody. Ve svých dílech používal jemnou ironii a baladičnost, ale i energičnost.

František Ladislav Čelakovský zemřel 5.8.1852 v Praze.

Díla Františka Ladislava Čelakovského:
Slovanské národní písně /1822-27/ - tři svazky lidové poezie

Mudrosloví národu slovanského v příslovích /1852/ - slovanská přísloví a pořekadla

Ohlas písní ruských /1829/ -básně psané v duchu lidové slovesnosti a podle autorových představ. Dílo začíná i končí epickými básněmi / Ilja Muromec, Ilja Volžanin/, dále obsahuje básně s politickou tematikou / Velká panychida, Smrt Alexandra, Rusové na Dunaji /

Ohlas písní českých /1839/ - námětem k těmto básním se stal český lidový život z konce třicátých let. V tomto díle jsou obsaženy básně s lidovými postavami / Český sedlák/ , alegorické básně / Cikánova píšťalka/, balada / Toman a lesní panna, která vypráví o vášnivé lásce a tajemných přírodních silách/.

Růže stolistá /1840/ - sbírka básní, která jasně ukazuje na básníkův tvořivý úpadek.

Literatura krkonošská /1824/, Patrné dopisy nepatrných osob /1830/ - prozaická satirická tvorba, kritizující malicherné poměry české společnosti.

Seznam děl:
Slovanské národní písně /1822-27/, Mudrosloví národu slovanského v příslovích /1852/, Ohlas písní ruských /1829/, Ohlas písní českých /1839/, Růže stolistá /1840/, Literatura krkonošská /1824/, Patrné dopisy nepatrných osob /1830/