zavřít
Françoise Saganová

romanopiskyně a dramatička

Narození:
21. 6. 1935 , Cajarc, Dauphiné, Francie
Úmrtí:
24. 9. 2004  ve věku 69 let,  Hanfleur, Francie  †
Znamení:
blíženci  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

32 se líbí, 5 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Françoise Saganová, vlastním jménem Françoise Quoirezová, byla francouzská romanopiskyně a dramatička. Svůj první román vydala ve svých devatenácti letech. Pro celou jednu generaci Francouzů byla od poloviny padesátých let symbolem křehké, veselé a bystré ženy, která dávala druhým lekce o svobodě právě v ženském pojetí – v nezávislosti v chování, v oblékání, ve vyjadřování a v psaní. Françoise Saganová vyrůstala v rodině průmyslníka v Dauphiné, navštěvovala soukromou církevní školu. Studia literatury na Sorbonně nedokončila. Françoise Saganová se stala se prototypem rebelky, kterou ovlivnil jazz a existencialismus. Později měla problémy s drogami. Byla velmi rozporuplnou osobností, která si ráda užívala života a rozhazovala peníze. Milovala hazard a rychlá auta. V roce 2002 byla dokonce odsouzena k podmínečnému trestu, protože krátila daně. Françoise Saganová zemřela na plicní embólii. Psala, aby se uživila, přesto zemřela téměř v chudobě. Prezident Jacques Chirac po smrti spisovatelky řekl: "Byla vůdčí postavou své generace a pomohla zlepšit postavení žen ve Francii. S jejím odchodem ztrácí Francie jednu z nejlepších a nejcitlivějších autorek. S citem a bystrostí odhalovala ducha a vášně lidského srdce." Dílo Françoise Saganové: V poválečné francouzské literatuře se prosadila Françoise Saganová jako spisovatelka, která dobře ovládá své řemeslo a umí vyjádřit životní pocity značné části mladé generace. Skládala také šansony, psala filmové scénáře a působila jako filmová režisérka. Řada jejích románů byla s úspěchem zfilmována. Françoise Saganová napsala na 50 knih a her. Na výsluní se držela dlouho. Její knihy vycházely ve vysokých nákladech, ale opravdu ji četli jen někteří. Přesto byla Saganová obrazem moderní doby, známá a sympatická osobnost Romány: Dobrý den, smutku - 1954, Bonjour tristesse, česky 2002, první román Françoise Saganové, hrdinkou románu je sedmnáctiletá Cécile, která tráví prázdniny se svým otcem a jeho novou přítelkyní Elsou. Cécile nevadí otcův poněkud přelétavý vztah k ženám. Dokonce v tom vidí určitou výhodu, skoro si nedovede představit zábavnějšího společníka. Problém vyvstane v okamžiku, kdy se objeví další žena a otec začne vnímat vztah k ní vážně. Romány vystihující problémy mladé generace. Kritika autorce vytýkala stále stejný styl - milostný trojúhelník s následnou frustrací. Jeden úsměv - 1956, Un certain sourire, česky 1957, hrdinkou románu je mladá dívka, studentka Dominika, kterou její přítel seznámí se svým strýcem Lucem. To, co je pro oba na začátku jen nezávazný flirt, se postupně mění v hluboký cit, který ale ani jeden z nich nechce otevřeně přiznat. Za měsíc, za rok - 1957, Dans un mois dans un an, česky 1970, hlavními hrdinkami románu jsou krásná Berenice, bystrá Josée a tolerantní Fanny. Kolem nich se točí celá řada mužů. Co ale je pro jednoho jen nezávazný flirt, je pro druhého vášnivá láska. Máte ráda Brahmse? - 1959, Aimez-vous Brahms, česky 1951, Jedna žena a dva muži - klasický trojúhelník, který v románu tak úplně klasický není. Téměř čtyřicetiletá bytová architektka Pavla udržuje letitý vztah s mužem, který na ni nemá čas a v žádném případě se nechce ženit. A tak, když do jejího života vstoupí o patnáct let mladší Šimon, který jí otevřeně vyzná lásku, rozhodne se začít s ním znovu. Je zde otázka, zda má jejich vztah budoucnost. Čarovná oblaka - 1969 Trochu slunce ve studené vodě - 1969 Modřiny na duši - 1972 Romány, ve kterých autorka projevila svoji politickou angažovanost: Akvarelová krev - 1978 Ležící pes - 1980, česky 1987 Po marném boji - 1985 Šamáda - 1965, La Chamade, česky 199, román navazuje na červenou knihovnu Hlídač srdce - 1968 Ztracený profil - 1974 Nalíčená žena - 1981 Hedvábné oči - 1976 Zrcadlo - 1996, Le miroir égaré, děj se odehrává v Paříži dnešních dní v divadelním prostředí. Hlavní hrdinkou je Sybila Delreyová, jejíž kořeny spadají do Prahy. Milencem Sybily je Francois Rosset. Oby nejen spolu žijí, ale také spoluvytvářejí divadelní hry, které Sybila překládá ze slovanských jazyků. Sybila přeložila hru mladého českého autora a spolu s Francoisem ji chtěli uvést v divadle Opera. Majitelé divadla, Henri Berthomieux a stárnoucí herečka Mouna Vogelová, však tuto hru odmítli. Sybila tedy začala pracovat v kulturní rubrice jednoho paříškého časopisu, aby se uživili. V právi musela zůstávat dlouho do noci a Francois se nudil. Přijal proto pozvání spolumajitelky divadla Mouny Vogelové na večeři. Večeře se však nepovedla, Francois se vymluvil na bolest hlavy a Mouna byla zklamaná. Sybila odlétá do Německa na interview se světovým baletním mistrem. Francois zůstal doma sám, nemocný ve studeném bytě. Mouna a mu nabídne azyl ve svém pokoji. To Francois přijímá s radostí. Za dva dny pobytu u ní se zcela vyléčí. Za tyto strávené dny Mouna podepíše Francoisovi smlouvu na hru a zaplatí zálohu. Za peníze koupí Francois, stižený výčitkami svědomí, Sybile auto, které si vždycky tolik přála. Mouna však trvá na přepracování hry. Přepracovává ji sama se svým milencem Francoisem. Ze hry se stala komedie. Přepis hry zapomene Francois v autě a nachází ho Sybila. Román tak dospěl ke svému závěru. Sybila vyhodila Francoise z bytu a Mouna se nechá zapírat, protože o volného chudého milence už nemá zájem. Derriere l'épaule - 1998, poslední vydané dílo F. Saganové, vzpomínková kniha, která líčí zrod některých autorčiných románů Dramatická tvorba: Zámek ve Švédsku - 1959, česky 1965 Někdy i housle - 1961, česky 1967 Valentýniny fialové šaty - 1963 Tříska - 1966 Kůň ve mdlobách - 1966, česky 1968 Piáno v trávě - 1970 Opačný výstřelek - 1987 Přes rameno - 1998 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Françoise Saganová, vlastním jménem Françoise Quoirezová, byla francouzská romanopiskyně a dramatička. Svůj první román vydala ve svých devatenácti letech. Pro celou jednu generaci Francouzů byla od poloviny padesátých let symbolem křehké, veselé a bystré ženy, která dávala druhým lekce o svobodě právě v ženském pojetí – v nezávislosti v chování, v oblékání, ve vyjadřování a v psaní.

Françoise Saganová vyrůstala v rodině průmyslníka v Dauphiné, navštěvovala soukromou církevní školu. Studia literatury na Sorbonně nedokončila.

Françoise Saganová se stala se prototypem rebelky, kterou ovlivnil jazz a existencialismus. Později měla problémy s drogami. Byla velmi rozporuplnou osobností, která si ráda užívala života a rozhazovala peníze. Milovala hazard a rychlá auta. V roce 2002 byla dokonce odsouzena k podmínečnému trestu, protože krátila daně.

Françoise Saganová zemřela na plicní embólii. Psala, aby se uživila, přesto zemřela téměř v chudobě. Prezident Jacques Chirac po smrti spisovatelky řekl: "Byla vůdčí postavou své generace a pomohla zlepšit postavení žen ve Francii. S jejím odchodem ztrácí Francie jednu z nejlepších a nejcitlivějších autorek. S citem a bystrostí odhalovala ducha a vášně lidského srdce."

Dílo Françoise Saganové:

V poválečné francouzské literatuře se prosadila Françoise Saganová jako spisovatelka, která dobře ovládá své řemeslo a umí vyjádřit životní pocity značné části mladé generace. Skládala také šansony, psala filmové scénáře a působila jako filmová režisérka. Řada jejích románů byla s úspěchem zfilmována.

Françoise Saganová napsala na 50 knih a her. Na výsluní se držela dlouho. Její knihy vycházely ve vysokých nákladech, ale opravdu ji četli jen někteří. Přesto byla Saganová obrazem moderní doby, známá a sympatická osobnost

Romány:
Dobrý den, smutku - 1954, Bonjour tristesse, česky 2002, první román Françoise Saganové, hrdinkou románu je sedmnáctiletá Cécile, která tráví prázdniny se svým otcem a jeho novou přítelkyní Elsou. Cécile nevadí otcův poněkud přelétavý vztah k ženám. Dokonce v tom vidí určitou výhodu, skoro si nedovede představit zábavnějšího společníka. Problém vyvstane v okamžiku, kdy se objeví další žena a otec začne vnímat vztah k ní vážně.

Romány vystihující problémy mladé generace. Kritika autorce vytýkala stále stejný styl - milostný trojúhelník s následnou frustrací.

Jeden úsměv - 1956, Un certain sourire, česky 1957, hrdinkou románu je mladá dívka, studentka Dominika, kterou její přítel seznámí se svým strýcem Lucem. To, co je pro oba na začátku jen nezávazný flirt, se postupně mění v hluboký cit, který ale ani jeden z nich nechce otevřeně přiznat.

Za měsíc, za rok - 1957, Dans un mois dans un an, česky 1970, hlavními hrdinkami románu jsou krásná Berenice, bystrá Josée a tolerantní Fanny. Kolem nich se točí celá řada mužů. Co ale je pro jednoho jen nezávazný flirt, je pro druhého vášnivá láska.

Máte ráda Brahmse? - 1959, Aimez-vous Brahms, česky 1951, Jedna žena a dva muži - klasický trojúhelník, který v románu tak úplně klasický není. Téměř čtyřicetiletá bytová architektka Pavla udržuje letitý vztah s mužem, který na ni nemá čas a v žádném případě se nechce ženit. A tak, když do jejího života vstoupí o patnáct let mladší Šimon, který jí otevřeně vyzná lásku, rozhodne se začít s ním znovu. Je zde otázka, zda má jejich vztah budoucnost.

Čarovná oblaka - 1969
Trochu slunce ve studené vodě - 1969
Modřiny na duši - 1972

Romány, ve kterých autorka projevila svoji politickou angažovanost:
Akvarelová krev - 1978
Ležící pes - 1980, česky 1987
Po marném boji - 1985

Šamáda - 1965, La Chamade, česky 199, román navazuje na červenou knihovnu

Hlídač srdce - 1968
Ztracený profil - 1974
Nalíčená žena - 1981
Hedvábné oči - 1976

Zrcadlo - 1996, Le miroir égaré, děj se odehrává v Paříži dnešních dní v divadelním prostředí. Hlavní hrdinkou je Sybila Delreyová, jejíž kořeny spadají do Prahy. Milencem Sybily je Francois Rosset. Oby nejen spolu žijí, ale také spoluvytvářejí divadelní hry, které Sybila překládá ze slovanských jazyků. Sybila přeložila hru mladého českého autora a spolu s Francoisem ji chtěli uvést v divadle Opera. Majitelé divadla, Henri Berthomieux a stárnoucí herečka Mouna Vogelová, však tuto hru odmítli. Sybila tedy začala pracovat v kulturní rubrice jednoho paříškého časopisu, aby se uživili. V právi musela zůstávat dlouho do noci a Francois se nudil. Přijal proto pozvání spolumajitelky divadla Mouny Vogelové na večeři. Večeře se však nepovedla, Francois se vymluvil na bolest hlavy a Mouna byla zklamaná.
Sybila odlétá do Německa na interview se světovým baletním mistrem. Francois zůstal doma sám, nemocný ve studeném bytě. Mouna a mu nabídne azyl ve svém pokoji. To Francois přijímá s radostí. Za dva dny pobytu u ní se zcela vyléčí.
Za tyto strávené dny Mouna podepíše Francoisovi smlouvu na hru a zaplatí zálohu. Za peníze koupí Francois, stižený výčitkami svědomí, Sybile auto, které si vždycky tolik přála. Mouna však trvá na přepracování hry. Přepracovává ji sama se svým milencem Francoisem. Ze hry se stala komedie. Přepis hry zapomene Francois v autě a nachází ho Sybila. Román tak dospěl ke svému závěru. Sybila vyhodila Francoise z bytu a Mouna se nechá zapírat, protože o volného chudého milence už nemá zájem.

Derriere l'épaule - 1998, poslední vydané dílo F. Saganové, vzpomínková kniha, která líčí zrod některých autorčiných románů

Dramatická tvorba:
Zámek ve Švédsku - 1959, česky 1965
Někdy i housle - 1961, česky 1967
Valentýniny fialové šaty - 1963
Tříska - 1966
Kůň ve mdlobách - 1966, česky 1968
Piáno v trávě - 1970
Opačný výstřelek - 1987
Přes rameno - 1998

Hledáte také jako: Françoise Sagan
Rychlá navigace:novinky |diskuse