Eduard Štorch

archeolog, pedagog a spisovatel

Narození:
10. 4. 1878 , Ostroměř u Hořic
Úmrtí:
25. 6. 1956  ve věku 78 let,  Praha, Československo  †
Znamení:
beran  
Výška:
186 cm
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

155 se líbí, 52 se nelíbí

Eduard Štorch byl spisovatel, který svou publicistickou, naukovou a beletristickou literární tvorbu zaměřil na děti a mládež. Eduard Štorch se narodil v Ostroměři u Hořic. Otec pracoval jako správce vodárny, proto se rodina často stěhovala, prošel několika obecnými školami ve východních Čechách. Vyšší reálku absolvoval v Hradci Králové, pokračoval na učitelském ústavu, kde roku 1897 maturoval a stal se učitelem. Během dvou let vystřídal několik vesnických škol, ale pro svou osvětovou a publicistickou činnost byl na krátký čas přeložen do severočeského pohraničí. Tam učil na menšinových českých školách. Od svého mládí byl Štorch veřejně velmi činný a měl všestranné zájmy. K nejvýznamnějím oblastem jeho zájmů patřily archeologie, činnost pedagogická, spisovatelská a novinářská. Napsal velké mnoství článků politických, naučných a odborně pedagogických, bezpočet krátkých zpráv kulturních a sportovních. Na přelomu století se stal Eduard Štorch učitelem v Mostě.Při působení na Mostecku napsal studii o dětech v severočeském uhelném revíru, kterou otiskoval T.G.Masaryk v Naší době. Usiloval také o spojení školy s pobytem dětí v přírodě. Skutečnou školu v přírodě prakticky vyzkoušel v letech 1926-1930 na své proslulé Dětské farmě, kterou vybudoval z vlastních prostředků na Libeňském ostrově. V roce 1903 ho přijala do zaměstnání Pražská městská rada. V Praze se usadil trvale, vyučoval na různých pražských školách a pracoval i v různých dětských zařízeních. Eduard Štorch byl výborným pedagogem. Vodil pražské děti o nedělích do přírody okolo Prahy, vedl kursy plavání, bruslení a skautský tábornický oddíl. O prázdninách pro ně pořádal laciné zájezdy k moři do Jugoslávie a v zimě lyžařské zájezdy do hor. Organizoval a vedl také četné lyžařské kurzy pro učitele a mládež. Eduard Štorch bojoval také za reformu vyučování dějepisu. Chtěl žákům dějepis, co nejvíce přiblížit tak, aby se neučili jen data a strohá fakta, ale poznávali celkový život v historické době. Ve 30. letech 20. století napsal s Karlem Čondlem trojdílnou učebnici - Pracovní učebnice dějepisu pro školy měšťanské, která byla na svou dobu velmi pokrokovou. Za 1. světové války byl Eduard Štorch zařazen do vojenského zdravotnictví. Poté tři roky působil jako školní inspektor v Bratislavě, ale pak opět pracoval v Praze. Po vážném úrazu Eduard Štorch částečně oslepl a roku 1939 odešel do penze. V dalších letech se věnoval literární tvorbě pro děti a mládež. Eduard Štorch zemřel v Praze, pochován je však v obci Lobeč na Mělnicku. Písemnou pozůstalost a knihovnu odkázal Eduard Štorch Městskému muzeu v Hořicích. Písemnosti byly v roce 1977 předány do Literárního archívu Památníku národního písemnictví ve Starých Hradech, kde byly odborně zpracovány. Sbírky ze svého pražského bytu odkázal Národnímu muzeu. Dílo Eduarda Štorcha: Se znalostí dětské psychiky a nesporným vypravěčským talentem Eduard Štorch obohatil českou literaturu pro děti a mládež knihami na opomíjená témata z doby pravěku i z dalších dějinných období. Próza: Na základě archeologických nálezů dovedl Eduard Štorch vyprávět poutavé děje a vyvolávat obraz dávného života obyvatel zvláště v okolí dřívější Prahy. Lovci mamutů - 1907, kniha o době kamenné ve dvojí podobě - pro děti a s výkladem pro učitele. Autor ji později několikrát přepracoval a stala se jeho nejznámějším dílem. Román vypráví o životě pravěkých lovců z období mladšího paleolitu, Na toto dílo navazují ještě další knihy. U Veliké řeky - 1910, kniha se odehrává v povodí Veliké řeky, nynější Vltavy, v pražské kotlině před pěti tisíci lety Osada Havranů - 1930, vyprávění o životě a příhodách členů osady Havraního rodu, které se odehrávají v mladší době kamenné Statečné mládí - 1946, příběhy hochů v pravěku Minehava - 1950, dobrodružný román z doby neolitu na přelomu matriarchálního a patriarchálního řádu Příběhy z doby bronzové a železné: Čarodějův učedník - 1910 Bronzový poklad - 1932, příběh z doby bronzové byl inspirován nálezem bronzových jehlic pravěkých obyvatel na Sedlčansku V šeru dávných věků - 1920, čtyři povídky o době bronzové Volání rodu - 1934, dobrodružné vyprávění popisující příchod praotce Čecha V dalších vyprávěních líčil Eduard Štorch události z počátků slovanského osídlení Moravy a Čech až po začátky křesťanství: Bohatýr Vratislav - 1917 Libuše a Přemysl - 1919, vyprávění o tom, jak se sedlák může stát českým knížetem Zlomený meč - 1932, historický román z období počátku našeho letopočtu líčící boj markomanských kmenů na našem území vedených králem Marobudem proti římskému impériu Hrdina Nik - 1934, dobrodružný román z doby vpádu Avarů do Čech a z období Sámovy říše vrcholící bitvou u Wogastizburgu Junáckou stezkou - 1934, příběhy z doby železné O Děvín a Velehrad - 1939, román z doby Velkomoravské říše Zastavený příval - 1940, historický román zachycuje vpád franského vojska roku 805 na naše území Meč proti meči - 1946, povídka o boji polabských Slovanů Štorchovo literární zpracování podněcovalo různé ilustrátory, kteří doplňovali jeho knihy obrázky z vyprávěných příběhů - Z. Burian, J. Konůpek, O. Sekora a další. Některé Štorchovy prózy byly zfilmovány, např. Osada Havranů, Minehava. Řada jeho knih získala ohlas i ve světě. Byly přeloženy do mnoha cizích jazyků. Odborná literatura Člověk diluviální - 1907, určeno pro mládež, Vznik vlastnictví - 1907 Počátky života pozemského -1908 První lidé v Čechách - 1909 Původ náboženství - 1909 Praha v době kamenné - 1910 Vývoj tvorstva a vznik člověka - 1912 Život v pravěku - 1912 Praha v pravěku - 1916 Praha v době prehistorické - 1921 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Eduard Štorch byl spisovatel, který svou publicistickou, naukovou a beletristickou literární tvorbu zaměřil na děti a mládež.

Eduard Štorch se narodil v Ostroměři u Hořic. Otec pracoval jako správce vodárny, proto se rodina často stěhovala, prošel několika obecnými školami ve východních Čechách. Vyšší reálku absolvoval v Hradci Králové, pokračoval na učitelském ústavu, kde roku 1897 maturoval a stal se učitelem.

Během dvou let vystřídal několik vesnických škol, ale pro svou osvětovou a publicistickou činnost byl na krátký čas přeložen do severočeského pohraničí. Tam učil na menšinových českých školách.

Od svého mládí byl Štorch veřejně velmi činný a měl všestranné zájmy. K nejvýznamnějím oblastem jeho zájmů patřily archeologie, činnost pedagogická, spisovatelská a novinářská. Napsal velké mnoství článků politických, naučných a odborně pedagogických, bezpočet krátkých zpráv kulturních a sportovních.

Na přelomu století se stal Eduard Štorch učitelem v Mostě.Při působení na Mostecku napsal studii o dětech v severočeském uhelném revíru, kterou otiskoval T.G.Masaryk v Naší době. Usiloval také o spojení školy s pobytem dětí v přírodě. Skutečnou školu v přírodě prakticky vyzkoušel v letech 1926-1930 na své proslulé Dětské farmě, kterou vybudoval z vlastních prostředků na Libeňském ostrově.

V roce 1903 ho přijala do zaměstnání Pražská městská rada. V Praze se usadil trvale, vyučoval na různých pražských školách a pracoval i v různých dětských zařízeních. Eduard Štorch byl výborným pedagogem. Vodil pražské děti o nedělích do přírody okolo Prahy, vedl kursy plavání, bruslení a skautský tábornický oddíl. O prázdninách pro ně pořádal laciné zájezdy k moři do Jugoslávie a v zimě lyžařské zájezdy do hor. Organizoval a vedl také četné lyžařské kurzy pro učitele a mládež.

Eduard Štorch bojoval také za reformu vyučování dějepisu. Chtěl žákům dějepis, co nejvíce přiblížit tak, aby se neučili jen data a strohá fakta, ale poznávali celkový život v historické době. Ve 30. letech 20. století napsal s Karlem Čondlem trojdílnou učebnici - Pracovní učebnice dějepisu pro školy měšťanské, která byla na svou dobu velmi pokrokovou.

Za 1. světové války byl Eduard Štorch zařazen do vojenského zdravotnictví. Poté tři roky působil jako školní inspektor v Bratislavě, ale pak opět pracoval v Praze.

Po vážném úrazu Eduard Štorch částečně oslepl a roku 1939 odešel do penze. V dalších letech se věnoval literární tvorbě pro děti a mládež.

Eduard Štorch zemřel v Praze, pochován je však v obci Lobeč na Mělnicku. Písemnou pozůstalost a knihovnu odkázal Eduard Štorch Městskému muzeu v Hořicích. Písemnosti byly v roce 1977 předány do Literárního archívu Památníku národního písemnictví ve Starých Hradech, kde byly odborně zpracovány. Sbírky ze svého pražského bytu odkázal Národnímu muzeu.

Dílo Eduarda Štorcha:

Se znalostí dětské psychiky a nesporným vypravěčským talentem Eduard Štorch obohatil českou literaturu pro děti a mládež knihami na opomíjená témata z doby pravěku i z dalších dějinných období.

Próza:
Na základě archeologických nálezů dovedl Eduard Štorch vyprávět poutavé děje a vyvolávat obraz dávného života obyvatel zvláště v okolí dřívější Prahy.

Lovci mamutů - 1907, kniha o době kamenné ve dvojí podobě - pro děti a s výkladem pro učitele. Autor ji později několikrát přepracoval a stala se jeho nejznámějším dílem. Román vypráví o životě pravěkých lovců z období mladšího paleolitu, Na toto dílo navazují ještě další knihy.

U Veliké řeky - 1910, kniha se odehrává v povodí Veliké řeky, nynější Vltavy, v pražské kotlině před pěti tisíci lety

Osada Havranů - 1930, vyprávění o životě a příhodách členů osady Havraního rodu, které se odehrávají v mladší době kamenné

Statečné mládí - 1946, příběhy hochů v pravěku
Minehava - 1950, dobrodružný román z doby neolitu na přelomu matriarchálního a patriarchálního řádu

Příběhy z doby bronzové a železné:
Čarodějův učedník - 1910

Bronzový poklad - 1932, příběh z doby bronzové byl inspirován nálezem bronzových jehlic pravěkých obyvatel na Sedlčansku

V šeru dávných věků - 1920, čtyři povídky o době bronzové
Volání rodu - 1934, dobrodružné vyprávění popisující příchod praotce Čecha

V dalších vyprávěních líčil Eduard Štorch události z počátků slovanského osídlení Moravy a Čech až po začátky křesťanství:

Bohatýr Vratislav - 1917
Libuše a Přemysl - 1919, vyprávění o tom, jak se sedlák může stát českým knížetem

Zlomený meč - 1932, historický román z období počátku našeho letopočtu líčící boj markomanských kmenů na našem území vedených králem Marobudem proti římskému impériu

Hrdina Nik - 1934, dobrodružný román z doby vpádu Avarů do Čech a z období Sámovy říše vrcholící bitvou u Wogastizburgu

Junáckou stezkou - 1934, příběhy z doby železné

O Děvín a Velehrad - 1939, román z doby Velkomoravské říše

Zastavený příval - 1940, historický román zachycuje vpád franského vojska roku 805 na naše území

Meč proti meči - 1946, povídka o boji polabských Slovanů

Štorchovo literární zpracování podněcovalo různé ilustrátory, kteří doplňovali jeho knihy obrázky z vyprávěných příběhů - Z. Burian, J. Konůpek, O. Sekora a další.

Některé Štorchovy prózy byly zfilmovány, např. Osada Havranů, Minehava. Řada jeho knih získala ohlas i ve světě. Byly přeloženy do mnoha cizích jazyků.

Odborná literatura
Člověk diluviální - 1907, určeno pro mládež,
Vznik vlastnictví - 1907
Počátky života pozemského -1908
První lidé v Čechách - 1909
Původ náboženství - 1909
Praha v době kamenné - 1910
Vývoj tvorstva a vznik člověka - 1912
Život v pravěku - 1912
Praha v pravěku - 1916
Praha v době prehistorické - 1921