Eduard Bass

textař, prozaik, novinář, kabaretiér

Narození:
1. 1. 1888 , Praha
Úmrtí:
2. 10. 1946  ve věku 58 let,  Praha  †
Znamení:
kozoroh  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

62 se líbí, 10 se nelíbí

Eduard Bass, vlastním jménem Eduard Schmidt (1. ledna 1888 – 2. února 1946), byl český spisovatel, novinář, zpěvák, fejetonista, herec, recitátor, konferenciér a textař. Roku 1910 vystoupil jako recitátor a zpěvák v kabaretu Bílá labuť. E. Bass byl spolutvůrce kabaretu Červená sedma. Spolupracoval se satirickými časopisy a spolu s několika karikaturisty vydával Letáky. V letech 1921–1942 působil jako fejetonista, reportér, soudničkář a divadelní kritik. Vydával kabaretní texty v edici Syrinx a satirický časopis Šibeničky. Později byl ředitelem v pražských kabaretech Červená sedma a Rokoko. V letech 1921–1933 působil jako redaktor Lidových novin. Od roku 1933 byl šéfredaktorem Lidových novin, tuto činnost vykonával až do roku 1942, s obdobím po r. 1939 je spojen nucený odchod židů z LN, E. Bass s ním asi nesouhlasil, ale nepostavil se proti němu, ani nerezignoval na svoji funkci. Někteří kritici LN tohoto období naznačují, že aktivita propouštění byla větší než nutná – což E. Bass jako šéfredaktor mohl ovlivnit, jiní se domnívají, že E. Bass dělal, co bylo v jeho silách. Dílo Eduarda Basse: Jak se dělá kabaret? – 1917 Náhrdelník: Detektivní komedie o jednom aktu – 1917 Letáky, 1917-19 – 1920 Klabzubova jedenáctka – 1922, příběh otce, který má jedenáct synů, ze kterých vytvoří profesionální, neporazitelný fotbalový tým. Bass se zde humornou formou zamýšlí i nad etikou a profesionalitou sportu. To Arbes nenapsal, Vrchlický nezbásnil – 1930, literární parodie, které se setkaly s velkým ohlasem. Umělci, mecenáši a jiná čeládka – 1930 Fanynka a jiné humoresky Případ v čísle 128 a jiné historky Šest děvčat Williamsonových Potulky pražského reportéra Holandský deníček Divoký život Alexandra Staviského – 1934 Čtení o roce osmačtyřicátém – 1940 Potulky starou Prahou – vycházelo v letech 1921 – 1941 Cirkus Humberto – Cirk Umberto 1941, román byl zamýšlen jako povzbuzení českého národa, vyzdvihovány jsou spravedlnost, přímost, ctižádost, ... . Bass zde na pozadí cirkusu sleduje tři generace cirkusáků. Ústřední postavou je Vašek Karas, syn šumavského zedníka, který odejde k cirkusu, nakonec se ožení s dcerou ředitele a sám se později stane ředitelem cirkusu, předtím však vystřídá mnoho činností u cirkusu. Lidé v Maringotkách – Též Lidé z maringotek 1942, soubor povídek z cirkusového prostředí. Tzv. cirkusový dekameron. Kázáníčka – 1946¨ Posmrtně Křižovatka u Prašné brány – 1947 Dále vyšla celá řada jeho povídek, nejedná se o výbory sestavené jím, ale o posmrtná vydání jeho většinou ještě nepublikované tvorby: Povídky – 1956 Rozhlásky – 1957 Pražské a jiné historie – 1968 Na lodi za pohádkou – 1969 Kukátko – 1970, obsahuje: Kukátko Rozmarná vyprávění Staropražské motivy Postavy a siluety – 1971 Moje kronika: Vzpomínky a korespondence – 1985 Kromě toho vytvořil řadu rozhlásků, šansonů, skečů a kupletů – některé z nich zlidověly (např. Nešťastný šafářův dvoreček) …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Eduard Bass, vlastním jménem Eduard Schmidt (1. ledna 1888 – 2. února 1946), byl český spisovatel, novinář, zpěvák, fejetonista, herec, recitátor, konferenciér a textař.

Roku 1910 vystoupil jako recitátor a zpěvák v kabaretu Bílá labuť. E. Bass byl spolutvůrce kabaretu Červená sedma. Spolupracoval se satirickými časopisy a spolu s několika karikaturisty vydával Letáky. V letech 1921–1942 působil jako fejetonista, reportér, soudničkář a divadelní kritik. Vydával kabaretní texty v edici Syrinx a satirický časopis Šibeničky. Později byl ředitelem v pražských kabaretech Červená sedma a Rokoko.

V letech 1921–1933 působil jako redaktor Lidových novin. Od roku 1933 byl šéfredaktorem Lidových novin, tuto činnost vykonával až do roku 1942, s obdobím po r. 1939 je spojen nucený odchod židů z LN, E. Bass s ním asi nesouhlasil, ale nepostavil se proti němu, ani nerezignoval na svoji funkci. Někteří kritici LN tohoto období naznačují, že aktivita propouštění byla větší než nutná – což E. Bass jako šéfredaktor mohl ovlivnit, jiní se domnívají, že E. Bass dělal, co bylo v jeho silách.

Dílo Eduarda Basse:
Jak se dělá kabaret? – 1917
Náhrdelník: Detektivní komedie o jednom aktu – 1917
Letáky, 1917-19 – 1920
Klabzubova jedenáctka – 1922, příběh otce, který má jedenáct synů, ze kterých vytvoří profesionální, neporazitelný fotbalový tým. Bass se zde humornou formou zamýšlí i nad etikou a profesionalitou sportu.
To Arbes nenapsal, Vrchlický nezbásnil – 1930, literární parodie, které se setkaly s velkým ohlasem.
Umělci, mecenáši a jiná čeládka – 1930
Fanynka a jiné humoresky
Případ v čísle 128 a jiné historky
Šest děvčat Williamsonových
Potulky pražského reportéra
Holandský deníček
Divoký život Alexandra Staviského – 1934
Čtení o roce osmačtyřicátém – 1940
Potulky starou Prahou – vycházelo v letech 1921 – 1941
Cirkus Humberto – Cirk Umberto 1941, román byl zamýšlen jako povzbuzení českého národa, vyzdvihovány jsou spravedlnost, přímost, ctižádost, ... . Bass zde na pozadí cirkusu sleduje tři generace cirkusáků. Ústřední postavou je Vašek Karas, syn šumavského zedníka, který odejde k cirkusu, nakonec se ožení s dcerou ředitele a sám se později stane ředitelem cirkusu, předtím však vystřídá mnoho činností u cirkusu.
Lidé v Maringotkách – Též Lidé z maringotek 1942, soubor povídek z cirkusového prostředí. Tzv. cirkusový dekameron.
Kázáníčka – 1946¨

Posmrtně
Křižovatka u Prašné brány – 1947

Dále vyšla celá řada jeho povídek, nejedná se o výbory sestavené jím, ale o posmrtná vydání jeho většinou ještě nepublikované tvorby:
Povídky – 1956
Rozhlásky – 1957
Pražské a jiné historie – 1968
Na lodi za pohádkou – 1969
Kukátko – 1970, obsahuje:
Kukátko
Rozmarná vyprávění
Staropražské motivy
Postavy a siluety – 1971
Moje kronika: Vzpomínky a korespondence – 1985

Kromě toho vytvořil řadu rozhlásků, šansonů, skečů a kupletů – některé z nich zlidověly (např. Nešťastný šafářův dvoreček)

  • Lidé by náš život nezvládli, říká majitel cirkusu Humberto

    Bleskově, 12. 11. 2014 Rozhovor s ředitelem českého cirkusu, pojmenovaného po slavném románu Eduarda Basse. Jak vypadá život cirkusáků v 21. století? … více

  • Lady GaGa: Chci mít vlastní GaGzubovu jedenáctku

    Super.cz, 18. 3. 2012 Zpěvačka Lady GaGa  (25) chce mít tolik dětí, co měl Klapzuba ve slavném románu Eduarda Basse. Tedy jedenáct. Prohlásila to v rozhovoru s Oprah Winfrey, když řekla, že by ráda ze svých dětí jednou sestavila samostatný fotbalový tým. … více

  • Oslavme společně Den Prahy 1

    Parlamentnílisty.cz, 2. 5. 2011 Jan Neruda, Eduard Bass, Franz Kafka, Božena Němcová, Jan Hus, Jaroslav Hašek a Karel Jaromír Erben - to jsou osobnosti české literatury a historie, s nimiž nás blíže seznámí letošní oslavy Dne Prahy 1. Ty se uskuteční v sobotu 7. května a zavedou nás do parku Kampa, na Slovanský ostrov, do Františkánské zahrady, na Kozí plácek, Betlémské náměstí, Střelecký ostrov, Uhelný trh nebo třeba do Malostranské besedy. … více

Mohli by vás také zajímat…