zavřít
Carl Spitteler

dramatik, básník, prozaik

Narození:
24. 4. 1845 , Liestal
Úmrtí:
29. 12. 1924  ve věku 79 let,  Luzem  †
Znamení:
býk  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
švýcarská
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

0 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Carl Friederich Georg Spitteler byl německy píšící švýcarský básník, prozaik, dramatik a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1919. Spitteler pocházel z rodiny státního úředníka, mládí prožil v Bernu. Studoval práva v Basileji a teologii v Curychu a v Heidelbergu. V letech 1871-1879 byl soukromým učitelem a učitelem na střední škole, později působil v Basileji a v Curychu jako novinář . Od roku 1892 se zcela věnoval literatuře. Spitteler byl ve své tvorbě do značné míry ovlivněn německou filozofií Nietzscheho a Schopenhauera. V jeho díle se odráží antické pojetí života s tragickými prvky životního boje o lidskou existenci a snaha o spojení antických a biblických motivů s moderní dobou. Za tímto účelem oživil Spitteler žánr eposu v šestistopých jambech (Prométheus a Epimetheus, Olympské jaro). Nobelovu cenu za literaturu dostal Spitteler po určitém váhání, zapříčiněném nejspíše rolí Německa v první světové válce. V roce 1918 cena udělena nebyla, za rok 1919 byla Spittelerovi přiřčena teprve v roce 1920 „...se zvláštním oceněním jeho mohutného eposu Olympské jaro“ (citace z odůvodnění Švédské akademie). Dílo Carla SpitteleraBásně - Prometheus und Epimetheus (1880-1881, Prométheus a Epimétheus), mytologický epos vydaný pod pseudonymem Carl Felix Tandem. - Extramundana (1883), epické zpracování sedmi mýtů vytvořených podle vlastního námětu, vydáno pod pseudonymem Carl Felix Tandem. - Schmetterlinge (1889, Motýli), básnická sbírka, - Balladen (1896), sbírka balad, - Gras- und Glockenlieder (1906, Zvonkové písně), básnická sbírka - Olympischer Frühling (1900-1906, definitivní verze 1910, Olympské jaro), mytologický epos skládající se ze čtyř částí: Die Auffahrt (Předehra), Hera die Braut (Hera nevěsta), Die Hohe Zeit (Velká doba) a Ende und Wende (Konec a proměna). - Prometheus der Dulder (1924, Prométheus mučedník), přepracovaná verze eposu z roku 1881. Divadelní hry - Der Parlamentär (1889, Parlamentář), komedie, - Der Ehrgeizige (1892, Ctižádostivec), komedie. Prózy - Gustav (1892), novela, - Litterarische Gleichnisse (1892, Literární paraely), eseje, - Lachende Wahrheiten (1898, Úsměvné pravdy), eseje, - Conrad der Leutnant (1898, Poručík Konrád), novela, naturalistickým stylem popsaný generační konflikt otce a syna. - Imago (1906), novela ovlivněná psychoanalýzou líčící vnitřní konflikt mezi tvůrčím nadáním a hodnotami měšťácké střední třídy. - Die Mädchenfeinde (1907), novela, - Meine frühesten Erlebnisse (1914, Moje příhody z nejútlejšího mládí), autobiografie, - Rede über Gottfried Keller (1919, Řeč o Gottfriedovi Kellerovi), esej. Česká vydání - Poručík Konrád, Leichter, Praha 1921, překlad Josef V. Kavka, - Moje příhody z nejútlejšího mládí, Vlastmil Vokolek, Pardubice 1926, překlad Josef V. Kavka, - Gustav, Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1939, překlad Otto Pick. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Carl Friederich Georg Spitteler byl německy píšící švýcarský básník, prozaik, dramatik a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1919.

Spitteler pocházel z rodiny státního úředníka, mládí prožil v Bernu. Studoval práva v Basileji a teologii v Curychu a v Heidelbergu. V letech 1871-1879 byl soukromým učitelem a učitelem na střední škole, později působil v Basileji a v Curychu jako novinář . Od roku 1892 se zcela věnoval literatuře.

Spitteler byl ve své tvorbě do značné míry ovlivněn německou filozofií Nietzscheho a Schopenhauera. V jeho díle se odráží antické pojetí života s tragickými prvky životního boje o lidskou existenci a snaha o spojení antických a biblických motivů s moderní dobou. Za tímto účelem oživil Spitteler žánr eposu v šestistopých jambech (Prométheus a Epimetheus, Olympské jaro).

Nobelovu cenu za literaturu dostal Spitteler po určitém váhání, zapříčiněném nejspíše rolí Německa v první světové válce. V roce 1918 cena udělena nebyla, za rok 1919 byla Spittelerovi přiřčena teprve v roce 1920 „...se zvláštním oceněním jeho mohutného eposu Olympské jaro“ (citace z odůvodnění Švédské akademie).

Dílo Carla Spittelera
Básně
- Prometheus und Epimetheus (1880-1881, Prométheus a Epimétheus), mytologický epos vydaný pod pseudonymem Carl Felix Tandem.
- Extramundana (1883), epické zpracování sedmi mýtů vytvořených podle vlastního námětu, vydáno pod pseudonymem Carl Felix Tandem.
- Schmetterlinge (1889, Motýli), básnická sbírka,
- Balladen (1896), sbírka balad,
- Gras- und Glockenlieder (1906, Zvonkové písně), básnická sbírka
- Olympischer Frühling (1900-1906, definitivní verze 1910, Olympské jaro), mytologický epos skládající se ze čtyř částí: Die Auffahrt (Předehra), Hera die Braut (Hera nevěsta), Die Hohe Zeit (Velká doba) a Ende und Wende (Konec a proměna).
- Prometheus der Dulder (1924, Prométheus mučedník), přepracovaná verze eposu z roku 1881.

Divadelní hry
- Der Parlamentär (1889, Parlamentář), komedie,
- Der Ehrgeizige (1892, Ctižádostivec), komedie.

Prózy
- Gustav (1892), novela,
- Litterarische Gleichnisse (1892, Literární paraely), eseje,
- Lachende Wahrheiten (1898, Úsměvné pravdy), eseje,
- Conrad der Leutnant (1898, Poručík Konrád), novela, naturalistickým stylem popsaný generační konflikt otce a syna.
- Imago (1906), novela ovlivněná psychoanalýzou líčící vnitřní konflikt mezi tvůrčím nadáním a hodnotami měšťácké střední třídy.
- Die Mädchenfeinde (1907), novela,
- Meine frühesten Erlebnisse (1914, Moje příhody z nejútlejšího mládí), autobiografie,
- Rede über Gottfried Keller (1919, Řeč o Gottfriedovi Kellerovi), esej.

Česká vydání
- Poručík Konrád, Leichter, Praha 1921, překlad Josef V. Kavka,
- Moje příhody z nejútlejšího mládí, Vlastmil Vokolek, Pardubice 1926, překlad Josef V. Kavka,
- Gustav, Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1939, překlad Otto Pick.