zavřít
Arthur C. Clarke

spisovatel

Narození:
16. 12. 1917 , Menehead, Velká Británie
Úmrtí:
18. 3. 2008  ve věku 90 let,  Colombo, Sri Lanka  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit barvu očí, barvu vlasů, postavu, národnost, rasu, náboženství,
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
modrá
Barva vlasů:
pleš
Postava:
normální
Národnost:
anglická
Rasa:
běloch
Náboženství:
sekulární humanisté
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

25 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Arthur Charles Clarke je britský autor science fiction a vynálezce, nejvíce známý svým románem 2001: Vesmírná odyssea. Společně s Robertem Heinleinem a Isaacem Asimovem byli nazývání „Velká trojice science fiction“. Je předním představitelem hard science fiction a technického optimismu. 2001: Vesmírná odyssea vznikala současně s filmovou verzí režiséra Stanley Kubricka. Byla inspirována Clarkovou povídkou Hlídka, ale během přípravy scénáře se rozrostla v celý román. Kubrick přišel za Clarkem s žádostí o román, ze kterého bude možné natočit „příslovečně dobrý vědeckofantastický film“. To vyústilo ve skutečně jedinečnou spoluprácí v celé historii sci-fi filmů. Clarke napsal také mnohé jiné knihy, včetně knih o Rámovi, pokračování Vesmírné odyssey a mnoha příběhů – například povídka Hvězda o duchovním dilematu jezuitského kněze na archeologické expedici v dalekém vesmíru. Clark je vynálezce geostacionární telekomunikační družice. S myšlenkou satelitu zavěšeného na pevném místě na obloze přišel dávno před vypuštěním první družice – už v roce 1945. Clarkovým jménem byla pojmenována planetka – „4923 Clarke“ a dinosaurus „Serendipaceratops arthurcclarkei“ objevený v australském Inverlochu. Dnes žije na Srí Lance, kde také přežil tsunami v roce 2004. Životopis Clarke se narodil v pobřežním městě Minehead v hrabství Somerset v jihozápadní Anglii ve farmářské rodině. V zhruba deseti letech se jeho zálibou stalo sbírání zkamenělin a poté pozorování hvězd. Kvůli svému zájmu o astronomii si postavil vlastní malý teleskop. Dalším jeho výtvorem byl fotofon – přístroj pro přenos zvuku pomocí měnící se intenzity světla. Někdy v této době se mu do ruky dostal časopis Amazing Stories, publikující fantastické povídky. Takovéto americké časopisy se do Anglie dostávaly jako lodní balast. Jako žák Huishova gymnázia v Tauntonu začal psát vlastní povídky. V roce 1934 vstoupil do Britské meziplanetární společnosti. Po gymnáziu si nemohl dovolit pokračovat ve studiu a tak odešel do Londýna, kde pracoval jako účetní revizor na ministerstvu školství. Zároveň se rozhodl stát se profesionálním spisovatelem. Setkal se s Walterem Gillingsem, vydavatelem časopisu Scientification, který mu otiskl dva články v letech 1938 a 1939 (jeden shrnoval soudobé poznatky o Sluneční soustavě, druhý se týkal možností letu raketou na Měsíc). Během Druhé světové války sloužil v britském královském letectvu (RAF) jako instruktor pro práci s radarem. V říjnu 1945 otiskl v časopise Wireless World myšlenku, jak pomocí tří družic zajistit celosvětový příjem televizního signálu. Bohužel pro něj však je v Británii k udělení patentu potřeba dvou fungujících exemplářů vynálezu. Takto mohl Clarke jen v roce 1962, kdy se jeho myšlenka uskutečnila, publikovat v časopise článek Jak jsem přišel o miliardu dolarů vynalézáním Telstaru ve volném času. Díky tomu je dnes známý jako vynálezce telekomunikační družice a na jeho počest je geostacionární oběžná dráha někdy nazývána Clarkova. Kromě tohoto vynálezu publikoval Clarke za války ještě jiný článek: Raketa a válka budoucnosti o spojení rakety a jaderné hlavice, díky němu získal stipendium k dalšímu studiu. Roku 1946 se stává předsedou Britské meziplanetární společnosti a pracuje na vývoji automatických přistávacích systémů. V letech 1946 – 1948 získal bakalářský titul z fyziky a teoretické i aplikované matematiky na King's College (získal červený diplom). V tomto roce mu John W. Campbell zaplatil 180 dolarů za povídku Rescue Party pro časopis Astouding Stories. V roce 1948 mu v časopise vychází jeho první větší dílo Proti pádu noci, později přepracované jako Město a hvězdy. Roku 1956 se přestěhoval do Colomba na Srí Lance (tehdy ještě Cejlon). Tamní prostředí jej inspirovalo k napsání románu Rajské fontány, v němž popisuje ideu vesmírného výtahu. Na počátku své kariéry se také zajímal o paranormální jevy, což zužitkoval v románu Konec dětství. Již před dlouhou dobou se od všelijakých pseudověd distancoval, dodnes však obhajuje výzkum na poli telekineze a podobných jevů. Je také známý ze svých dvou seriálů: Tajemný svět Arthura C. Clarka (1981) a Svět tajemných sil Arthura C. Clarka (1984). Od roku 1988 je upoután na kolečkové křeslo. V roce 1988 se začalo oficiálně mluvit o udělení rytířského titulu. To bylo pozdrženo během vyšetřování jeho obvinění z pedofílie vzneseného bulvárním časopisem The Sunday Mirror. Clarke byl očištěn od tohoto obvinění v roce 2000. Bohužel mu však jeho zdraví v této době neumožnilo odcestovat do Londýna a převzít tuto poctu od královny osobně. Byl tedy odměněn rytířským titulem na ceremonii v Colombu. Je čestným předsedou Institutu pro spolupráci ve vesmíru. V roce 1962 byl za své knihy a články navržen na cenu UNESCO: Kalingovu cenu za popularizaci vědy. Roku 1986 založil Cenu A. C. Clarka, která se každoročně uděluje nejlepšímu sci-fi románu vydanému na britské půdě. Dílo Arthura C. ClarkaVesmírná odysea - 2001: Vesmírná odyssea, Svoboda 1971 (2001: The Space Odyssey, 1968) - 2010: Druhá vesmírná odysea, Práce 1991 (2010: Odyssey Two, 1982) - 2061: Třetí vesmírná odysea, Práce 1991 (2061: Odyssey Three, 1988) - 3001: Poslední vesmírná odysea, Baronet 1996, (3001: The Final Odyssey, 1997) Ráma - Setkání s Rámou, Svoboda, 1984 (Rendezvous with Rama, 1973 - Návrat Rámy, Baronet, 1994, (Rama II, 1989) – spoluautor Gentry Lee - Zahrada Rámova, Baronet, 1994, (The Garden of Rama, 1991) – spoluautor Gentry Lee - Ráma tajemství zbavený, Baronet, 1995, (Rama Revealed, 1993) – spoluautor Gentry Lee Do série ještě patří knihy Poslové Rámových světů a Noc dvojího úplňku, jejichž autorem je Gentry Lee. Jiné romány - Prelude to Space, 1951 - Marťanské písky, Baronet 1998, (The Sands of Mars, 1951) - Islands in the Sky, 1952 - Konec dětství, Laser 1992, (Childhood's End, 1953) - Světlo Země, Laser, 1992 (Earthlight, 1955) - Město a hvězdy, Laser 1992, (The City and the Stars, 1956) - Hluboké pastviny, Baronet 1997, (The Deep Range, 1957) - Měsíční prach, SNKLU, 1965 (A Fall of Moondust, 1961) - Ostrov delfínů, Mustang 1997, (Dolphin Island, 1963) - Sestupová dráha (Glide Path, 1963) - Impérium, Baronet 1996, (Imperial Earth, 1975) - Rajské fontány, Odeon 1982 (The Fountains of Paradise, 1979) - Zpěv vzdálené Země, Bonus Press, 1993, (The Songs of Distant Earth, 1986) - Kolébka, Baronet 1996 (Cradle, 1988) – spoluautor Gentry Lee - Proti pádu noci (Beyond the Fall of Night, 1990) – spoluautor Gregory Benford - Duch z Grand Banks, Polaris 1996, (The Ghost from the Grand Banks, 1990) - Kladivo boží (The Hammer of God, 1993) - Desátý stupeň (Richter 10, 1996) – spoluautor Mike McQuay - Spoušť (The Trigger, 1999) – spoluautor Michael P. Kube-McDowell - Svit vzdálených dní, Baronet 2001 (The Light of Other Days, 2000) – spoluautor Stephen Baxter - Oko času, Baronet 2005 (Time's Eye, 2004) – spoluautor Stephen Baxter - Sunstorm, 2005 – spoluautor Stephen Baxter Sbírky - Zpráva o třetí planetě, Práce 1982 - Hlídka, Knižní Klub 1994 (The Sentinel, 1983) : Záchranná výprava, Anděl strážný, Mez pevnosti, Hlídka, Jupiter V, Útočiště, Sluneční vítr, Setkání s medúzou a Zpěvy vzdálené Země. - Zkazky z planety Země, Baronet 1996, (Tales From Planet Earth, 1990) - Historky od Bílého jelena, Polaris 2001, (Tales from the White Hart, 1957) - Devět miliard božích jmen, Baronet 2002, (The Nine Billion Names of God, 1967) - Směr času, Polaris 2002 - Expedition to Earth, 1953 - Reach for Tomorrow, 1956 - The Other Side of the Sky, 1958 - Across the Sea of Stars, 1959 : Konec dětství, Earthlight a 18 dalších - From the Ocean, From the Stars, 1962 : The City and the Stars, The Deep Range, The Other Side of the Sky - Tales of Ten Worlds, 1962 - An Arthur C. Clarke Omnibus, 1965 : Konec dětství, Prelude to Space a Expedition to Earth - Prelude to Mars, 1965 : Prelude to Space, The Sands of Mars - The Lion of Comarre & Against the Fall of Night, 1968 - An Arthur C. Clarke Second Omnibus, 1968 : A Fall of Moondust, Earthlight, The Sands of Mars - Of Time and Stars, 1972 - The Wind from the Sun, 1972 - The Best of Arthur C. Clarke, 1973 - Four Great SF Novels, 1978 : Město a hvězdy, The Deep Range, Měsíční prach, Setkání s Rámou - More Than One Universe, 1991 - The Collected Stories of Arthur C. Clarke, 2000 Povídky a novely - Hvězda - Devět miliard božích jmen - Setkání s medůzou Nefantastické - The Exploration of Space, 1951 - The Challenge of the Space Ship, 1959 - Glide Path: To The Heart of Experimental Technology..In WWII!, 1963 - Ztracené světy 2001, Eminent 2001 (Lost Worlds of 2001, 1972) - 1984: Spring a Choice of Futures, 1984 - How the World was One: Beyond the Global Village, 1992 - By Space Possesses: Essays on the Exploration of Space, 1993 - Greetings, Carbon-Based Bipeds!: Collected Works 1934-1988, 1999 - From Narnia to a Space Odyssey: The War of Letters Between Arthur C. Clarke and C.S. Leiws, 2003 – spoluautor C. S. Lewis Filmová zpracování - 2001: A Space Odyssey (1966) – viz výše - 2010: The Year We Make Contact (1984) – dle románu 2010: Druhá vesmírná odysea - Rendezvous with Rama (2006?) – dle románu Setkání s Rámou, film je ve stádiu příprav Ocenění Arthura C. Clarka - Cena Hugo (3 + 1 retro) - 1954 – povídka – Hvězda - 1973 – román – Setkání s Rámou - 1980 – román – Rajské fontány - 2004 – povídka, retro – Devět miliard božích jmen - Cena Nebula (3) - 1973 – novela – Setkání s medůzou - 1974 – román – Setkání s Rámou - 1980 – román – Rajské fontány - Cena Locus (1) - 1974 – román – Setkání s Rámou - British SF - 1974 – Setkání s Rámou - Campbell Memorial Award - 1974 – román – Setkání s Rámou - Jupiter Award - 1974 – Setkání s Rámou …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Arthur Charles Clarke je britský autor science fiction a vynálezce, nejvíce známý svým románem 2001: Vesmírná odyssea. Společně s Robertem Heinleinem a Isaacem Asimovem byli nazývání „Velká trojice science fiction“. Je předním představitelem hard science fiction a technického optimismu.

2001: Vesmírná odyssea vznikala současně s filmovou verzí režiséra Stanley Kubricka. Byla inspirována Clarkovou povídkou Hlídka, ale během přípravy scénáře se rozrostla v celý román. Kubrick přišel za Clarkem s žádostí o román, ze kterého bude možné natočit „příslovečně dobrý vědeckofantastický film“. To vyústilo ve skutečně jedinečnou spoluprácí v celé historii sci-fi filmů.
Clarke napsal také mnohé jiné knihy, včetně knih o Rámovi, pokračování Vesmírné odyssey a mnoha příběhů – například povídka Hvězda o duchovním dilematu jezuitského kněze na archeologické expedici v dalekém vesmíru.

Clark je vynálezce geostacionární telekomunikační družice. S myšlenkou satelitu zavěšeného na pevném místě na obloze přišel dávno před vypuštěním první družice – už v roce 1945.
Clarkovým jménem byla pojmenována planetka – „4923 Clarke“ a dinosaurus „Serendipaceratops arthurcclarkei“ objevený v australském Inverlochu.

Dnes žije na Srí Lance, kde také přežil tsunami v roce 2004.

Životopis
Clarke se narodil v pobřežním městě Minehead v hrabství Somerset v jihozápadní Anglii ve farmářské rodině. V zhruba deseti letech se jeho zálibou stalo sbírání zkamenělin a poté pozorování hvězd. Kvůli svému zájmu o astronomii si postavil vlastní malý teleskop. Dalším jeho výtvorem byl fotofon – přístroj pro přenos zvuku pomocí měnící se intenzity světla. Někdy v této době se mu do ruky dostal časopis Amazing Stories, publikující fantastické povídky. Takovéto americké časopisy se do Anglie dostávaly jako lodní balast. Jako žák Huishova gymnázia v Tauntonu začal psát vlastní povídky. V roce 1934 vstoupil do Britské meziplanetární společnosti.

Po gymnáziu si nemohl dovolit pokračovat ve studiu a tak odešel do Londýna, kde pracoval jako účetní revizor na ministerstvu školství. Zároveň se rozhodl stát se profesionálním spisovatelem. Setkal se s Walterem Gillingsem, vydavatelem časopisu Scientification, který mu otiskl dva články v letech 1938 a 1939 (jeden shrnoval soudobé poznatky o Sluneční soustavě, druhý se týkal možností letu raketou na Měsíc).
Během Druhé světové války sloužil v britském královském letectvu (RAF) jako instruktor pro práci s radarem. V říjnu 1945 otiskl v časopise Wireless World myšlenku, jak pomocí tří družic zajistit celosvětový příjem televizního signálu. Bohužel pro něj však je v Británii k udělení patentu potřeba dvou fungujících exemplářů vynálezu. Takto mohl Clarke jen v roce 1962, kdy se jeho myšlenka uskutečnila, publikovat v časopise článek Jak jsem přišel o miliardu dolarů vynalézáním Telstaru ve volném času. Díky tomu je dnes známý jako vynálezce telekomunikační družice a na jeho počest je geostacionární oběžná dráha někdy nazývána Clarkova. Kromě tohoto vynálezu publikoval Clarke za války ještě jiný článek: Raketa a válka budoucnosti o spojení rakety a jaderné hlavice, díky němu získal stipendium k dalšímu studiu.

Roku 1946 se stává předsedou Britské meziplanetární společnosti a pracuje na vývoji automatických přistávacích systémů. V letech 1946 – 1948 získal bakalářský titul z fyziky a teoretické i aplikované matematiky na King's College (získal červený diplom). V tomto roce mu John W. Campbell zaplatil 180 dolarů za povídku Rescue Party pro časopis Astouding Stories. V roce 1948 mu v časopise vychází jeho první větší dílo Proti pádu noci, později přepracované jako Město a hvězdy.
Roku 1956 se přestěhoval do Colomba na Srí Lance (tehdy ještě Cejlon). Tamní prostředí jej inspirovalo k napsání románu Rajské fontány, v němž popisuje ideu vesmírného výtahu. Na počátku své kariéry se také zajímal o paranormální jevy, což zužitkoval v románu Konec dětství. Již před dlouhou dobou se od všelijakých pseudověd distancoval, dodnes však obhajuje výzkum na poli telekineze a podobných jevů. Je také známý ze svých dvou seriálů: Tajemný svět Arthura C. Clarka (1981) a Svět tajemných sil Arthura C. Clarka (1984).

Od roku 1988 je upoután na kolečkové křeslo. V roce 1988 se začalo oficiálně mluvit o udělení rytířského titulu. To bylo pozdrženo během vyšetřování jeho obvinění z pedofílie vzneseného bulvárním časopisem The Sunday Mirror. Clarke byl očištěn od tohoto obvinění v roce 2000. Bohužel mu však jeho zdraví v této době neumožnilo odcestovat do Londýna a převzít tuto poctu od královny osobně. Byl tedy odměněn rytířským titulem na ceremonii v Colombu. Je čestným předsedou Institutu pro spolupráci ve vesmíru.
V roce 1962 byl za své knihy a články navržen na cenu UNESCO: Kalingovu cenu za popularizaci vědy. Roku 1986 založil Cenu A. C. Clarka, která se každoročně uděluje nejlepšímu sci-fi románu vydanému na britské půdě.

Dílo Arthura C. Clarka
Vesmírná odysea
- 2001: Vesmírná odyssea, Svoboda 1971 (2001: The Space Odyssey, 1968)
- 2010: Druhá vesmírná odysea, Práce 1991 (2010: Odyssey Two, 1982)
- 2061: Třetí vesmírná odysea, Práce 1991 (2061: Odyssey Three, 1988)
- 3001: Poslední vesmírná odysea, Baronet 1996, (3001: The Final Odyssey, 1997)

Ráma
- Setkání s Rámou, Svoboda, 1984 (Rendezvous with Rama, 1973
- Návrat Rámy, Baronet, 1994, (Rama II, 1989) – spoluautor Gentry Lee
- Zahrada Rámova, Baronet, 1994, (The Garden of Rama, 1991) – spoluautor Gentry Lee
- Ráma tajemství zbavený, Baronet, 1995, (Rama Revealed, 1993) – spoluautor Gentry Lee
Do série ještě patří knihy Poslové Rámových světů a Noc dvojího úplňku, jejichž autorem je Gentry Lee.

Jiné romány
- Prelude to Space, 1951
- Marťanské písky, Baronet 1998, (The Sands of Mars, 1951)
- Islands in the Sky, 1952
- Konec dětství, Laser 1992, (Childhood's End, 1953)
- Světlo Země, Laser, 1992 (Earthlight, 1955)
- Město a hvězdy, Laser 1992, (The City and the Stars, 1956)
- Hluboké pastviny, Baronet 1997, (The Deep Range, 1957)
- Měsíční prach, SNKLU, 1965 (A Fall of Moondust, 1961)
- Ostrov delfínů, Mustang 1997, (Dolphin Island, 1963)
- Sestupová dráha (Glide Path, 1963)
- Impérium, Baronet 1996, (Imperial Earth, 1975)
- Rajské fontány, Odeon 1982 (The Fountains of Paradise, 1979)
- Zpěv vzdálené Země, Bonus Press, 1993, (The Songs of Distant Earth, 1986)
- Kolébka, Baronet 1996 (Cradle, 1988) – spoluautor Gentry Lee
- Proti pádu noci (Beyond the Fall of Night, 1990) – spoluautor Gregory Benford
- Duch z Grand Banks, Polaris 1996, (The Ghost from the Grand Banks, 1990)
- Kladivo boží (The Hammer of God, 1993)
- Desátý stupeň (Richter 10, 1996) – spoluautor Mike McQuay
- Spoušť (The Trigger, 1999) – spoluautor Michael P. Kube-McDowell
- Svit vzdálených dní, Baronet 2001 (The Light of Other Days, 2000) – spoluautor Stephen Baxter
- Oko času, Baronet 2005 (Time's Eye, 2004) – spoluautor Stephen Baxter
- Sunstorm, 2005 – spoluautor Stephen Baxter

Sbírky
- Zpráva o třetí planetě, Práce 1982
- Hlídka, Knižní Klub 1994 (The Sentinel, 1983) : Záchranná výprava, Anděl strážný, Mez pevnosti, Hlídka, Jupiter V, Útočiště, Sluneční vítr, Setkání s medúzou a Zpěvy vzdálené Země.
- Zkazky z planety Země, Baronet 1996, (Tales From Planet Earth, 1990)
- Historky od Bílého jelena, Polaris 2001, (Tales from the White Hart, 1957)
- Devět miliard božích jmen, Baronet 2002, (The Nine Billion Names of God, 1967)
- Směr času, Polaris 2002
- Expedition to Earth, 1953
- Reach for Tomorrow, 1956
- The Other Side of the Sky, 1958
- Across the Sea of Stars, 1959 : Konec dětství, Earthlight a 18 dalších
- From the Ocean, From the Stars, 1962 : The City and the Stars, The Deep Range, The Other Side of the Sky
- Tales of Ten Worlds, 1962
- An Arthur C. Clarke Omnibus, 1965 : Konec dětství, Prelude to Space a Expedition to Earth
- Prelude to Mars, 1965 : Prelude to Space, The Sands of Mars
- The Lion of Comarre & Against the Fall of Night, 1968
- An Arthur C. Clarke Second Omnibus, 1968 : A Fall of Moondust, Earthlight, The Sands of Mars
- Of Time and Stars, 1972
- The Wind from the Sun, 1972
- The Best of Arthur C. Clarke, 1973
- Four Great SF Novels, 1978 : Město a hvězdy, The Deep Range, Měsíční prach, Setkání s Rámou
- More Than One Universe, 1991
- The Collected Stories of Arthur C. Clarke, 2000

Povídky a novely
- Hvězda
- Devět miliard božích jmen
- Setkání s medůzou

Nefantastické
- The Exploration of Space, 1951
- The Challenge of the Space Ship, 1959
- Glide Path: To The Heart of Experimental Technology..In WWII!, 1963
- Ztracené světy 2001, Eminent 2001 (Lost Worlds of 2001, 1972)
- 1984: Spring a Choice of Futures, 1984
- How the World was One: Beyond the Global Village, 1992
- By Space Possesses: Essays on the Exploration of Space, 1993
- Greetings, Carbon-Based Bipeds!: Collected Works 1934-1988, 1999
- From Narnia to a Space Odyssey: The War of Letters Between Arthur C. Clarke and C.S. Leiws, 2003 – spoluautor C. S. Lewis

Filmová zpracování
- 2001: A Space Odyssey (1966) – viz výše
- 2010: The Year We Make Contact (1984) – dle románu 2010: Druhá vesmírná odysea
- Rendezvous with Rama (2006?) – dle románu Setkání s Rámou, film je ve stádiu příprav

Ocenění Arthura C. Clarka
- Cena Hugo (3 + 1 retro)
- 1954 – povídka – Hvězda
- 1973 – román – Setkání s Rámou
- 1980 – román – Rajské fontány
- 2004 – povídka, retro – Devět miliard božích jmen
- Cena Nebula (3)
- 1973 – novela – Setkání s medůzou
- 1974 – román – Setkání s Rámou
- 1980 – román – Rajské fontány
- Cena Locus (1)
- 1974 – román – Setkání s Rámou
- British SF
- 1974 – Setkání s Rámou
- Campbell Memorial Award
- 1974 – román – Setkání s Rámou
- Jupiter Award
- 1974 – Setkání s Rámou

Mohli by vás také zajímat…