Alois Jirásek

spisovatel

Narození:
23. 8. 1851 , Hronov, Rakouské císařství
Úmrtí:
12. 3. 1930  ve věku 78 let,  Praha, Československo  †
Znamení:
lev  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost, rasu, náboženství,
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
běloch
Náboženství:
křesťanské
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

278 se líbí, 36 se nelíbí

Alois Jirásek český prozaik, dramatik a tvůrce historického realistického románu, se narodil 23.8.1851 v Hronově v rodině drobného živnostníka. Jeho otec nebyl dobrým podnikatel, rodinu zatížil splácením dluhů. Jirásek vystudoval gymnázium a poté se rozhodoval mezi malířstvím, ke kterému měl velký talent a historií. Nakonec si vybral , hlavně z existenčních důvodů, studium na pražské filozofické fakultě. Díky pobytu v Praze měl možnost se seznámit se spisovateli, kteří psali pro časopis Lumír a také s M. Alšem. Po úspěšném ukončení studií, jako středoškolský profesor vyučoval v Litomyšli. Zasloužil se o to, že se Litomyšl stala mimopražským kulturním centrem. Pobyt v tomto kraji ho inspiroval k jeho literární tvorbě. Později přesídlil do Prahy, kde vyučoval na gymnáziu a v této době napsal většinu svých velkých románů. Dílo Aloise Jiráska je umístěno do časového rozmezí od dob mystických / Staré pověsti české/ až do 19.století. Upíná se především k době husitské, pobělohorské a k národnímu obrození. V květnu 1917 stál Jirásek spolu s J. Kvapilem v čele Manifestu českých spisovatelů. Manifest si kladl za cíl přimět české poslance k hájení národních zájmů. Po vzniku Československa zvolili Jiráska do Národního shromáždění. Byl také senátorem za pravicovou národní demokracii v letech 1920-25. V roce 1925 se začal veřejnosti stranit a o politické dění se nezajímal. Alois Jirásek zemřel v 12.3.1930 v Praze. Díla Aloise Jiráska: Mezi proudy – třídílný román / Dvojí dvůr-1887, Syn Ohnivcův-1888, Do tří hlasů -1890/. Jirásek zde zobrazil dobu husitskou, vládu Václava IV. a vznik českého reformního hnutí. Proti všem – třídílný román / Skonání věků, Kruciata, Boží zástup – vše 1894/. Trilogie je rovněž z doby husitské. Jirásek zde přibližuje husitskou revoluci, radikální tábory, chiliastické sekty, umírněné Pražany. Děj se skládá z osudů zemanské dcery Zdeny z Hvozdna a jejího milence fanatického kněze Bydlinského. Dílo končí dramatickým popsáním bitvy na Vítkově. Bratrstvo – třídílný román, který volně navazuje na předchozí trilogie. / Bitva u Lučence- 1899, Mária- 1904, Žebráci -1909/. Děj se soustřeďuje na doznívání a rozklad husitství. Hlavními hrdiny jsou hejtman Talafús a jeho milenka vášnivá a zrádná Mária, kterou Jirásek představuje jako plnokrevnou, nebojácnou ženu. Husitský král – /1920/ – román o životě Jiřího Poděbradského. Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč – dramatická trilogie o životě těchto osobností. Skály - /1886/ - román z doby pobělohorské popisující utlačování společenské třídy feudálním řádem a katolickou církví. Psohlavci -/1883-1884/ - tématem tohoto díla je rovněž protifeudální odboj. Hlavní postavou je Jan Sladký- Kozina, který je vůdcem Chodů v boji s Lamingerem.Kozina je bojovníkem za práva lidu. Skaláci - /1874/ - poslední román zachycující dobu pobělohorskou, popisuje poslední vzpouru z roku 1775 na Náchodsku. Temno - / 1912-1914/ - román z doby protireformačního útlaku.Zachycuje špatnou morální a kulturní situaci národa. Celá země podlehla katolicismu, jen pár nekatolíků se brání jezuitskému tlaku. F.L.Věk - /1888-1906/ - pětidílný román z dob národního obrození. Jde zde o období od sedmdesátých let 18. století do dvacátých let 19. století. Román popisuje životní osudy F.L.Věka. Vystupují v něm i další postavy , např. Václav Thám, Jan Theobald Held, Václav Matěj Kramerius aj. Nejvýznamnějšími postavami kromě Věka jsou kněz P.Matouš Vrba, nepřítel francouzské revoluce a vzdělaný dr. Srnka, vyznavač revoluce a nepřítel absolutismu. U nás - čtyřdílná kronika / Úhor - 1899, Novina - 1899, Osetek - 1902, Zeměžluč - 1903/, Zabývá se národním obrozením v rodném kraji A. Jiráska. Díky knězi Pavlovickému tu obrozenecké hnutí jinou podobu, řeší sociální otázky a snaží se zlepšit úroveň života venkovského lidu. Filosofská historie - /1877/ - povídka z prostředí litomyšlského kraje líčí osudy povahově rozdílných studentů a jejich lásek. Osudy nebojácných mladíků kontrastují s osudy věčně ustrašeného aktuára Roubínka. Vojnarka - /1890/, Otec /1894/ - povídky nastiňují reálné konflikty venkova. Lucerna - /1905/ - symbolická hra, ve které se vzájemně prolíná pohádkový svět se světem panstva a poddaných. Staré pověsti české - /1894/ - dílo věnované mládeži. Z Čech až na konec světa - /1890/ - převyprávění cestopisu Václava Šaška z Bířkova. Na dvoře vévodském /1876-1877/- psáno pro světozor …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Alois Jirásek český prozaik, dramatik a tvůrce historického realistického románu, se narodil 23.8.1851 v Hronově v rodině drobného živnostníka. Jeho otec nebyl dobrým podnikatel, rodinu zatížil splácením dluhů.

Jirásek vystudoval gymnázium a poté se rozhodoval mezi malířstvím, ke kterému měl velký talent a historií. Nakonec si vybral , hlavně z existenčních důvodů, studium na pražské filozofické fakultě.
Díky pobytu v Praze měl možnost se seznámit se spisovateli, kteří psali pro časopis Lumír a také s M. Alšem.

Po úspěšném ukončení studií, jako středoškolský profesor vyučoval v Litomyšli. Zasloužil se o to, že se Litomyšl stala mimopražským kulturním centrem. Pobyt v tomto kraji ho inspiroval k jeho literární tvorbě. Později přesídlil do Prahy, kde vyučoval na gymnáziu a v této době napsal většinu svých velkých románů.

Dílo Aloise Jiráska je umístěno do časového rozmezí od dob mystických / Staré pověsti české/ až do 19.století. Upíná se především k době husitské, pobělohorské a k národnímu obrození. V květnu 1917 stál Jirásek spolu s J. Kvapilem v čele Manifestu českých spisovatelů. Manifest si kladl za cíl přimět české poslance k hájení národních zájmů.

Po vzniku Československa zvolili Jiráska do Národního shromáždění. Byl také senátorem za pravicovou národní demokracii v letech 1920-25. V roce 1925 se začal veřejnosti stranit a o politické dění se nezajímal. Alois Jirásek zemřel v 12.3.1930 v Praze.

Díla Aloise Jiráska:

Mezi proudy – třídílný román / Dvojí dvůr-1887, Syn Ohnivcův-1888, Do tří hlasů -1890/. Jirásek zde zobrazil dobu husitskou, vládu Václava IV. a vznik českého reformního hnutí.

Proti všem – třídílný román / Skonání věků, Kruciata, Boží zástup – vše 1894/. Trilogie je rovněž z doby husitské. Jirásek zde přibližuje husitskou revoluci, radikální tábory, chiliastické sekty, umírněné Pražany. Děj se skládá z osudů zemanské dcery Zdeny z Hvozdna a jejího milence fanatického kněze Bydlinského. Dílo končí dramatickým popsáním bitvy na Vítkově.

Bratrstvo – třídílný román, který volně navazuje na předchozí trilogie. / Bitva u Lučence- 1899, Mária- 1904, Žebráci -1909/. Děj se soustřeďuje na doznívání a rozklad husitství. Hlavními hrdiny jsou hejtman Talafús a jeho milenka vášnivá a zrádná Mária, kterou Jirásek představuje jako plnokrevnou, nebojácnou ženu.

Husitský král – /1920/ – román o životě Jiřího Poděbradského.

Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč – dramatická trilogie o životě těchto osobností.

Skály - /1886/ - román z doby pobělohorské popisující utlačování společenské třídy feudálním řádem a katolickou církví.

Psohlavci -/1883-1884/ - tématem tohoto díla je rovněž protifeudální odboj. Hlavní postavou je Jan Sladký- Kozina, který je vůdcem Chodů v boji s Lamingerem.Kozina je bojovníkem za práva lidu.

Skaláci - /1874/ - poslední román zachycující dobu pobělohorskou, popisuje poslední vzpouru z roku 1775 na Náchodsku.

Temno - / 1912-1914/ - román z doby protireformačního útlaku.Zachycuje špatnou morální a kulturní situaci národa. Celá země podlehla katolicismu, jen pár nekatolíků se brání jezuitskému tlaku.

F.L.Věk - /1888-1906/ - pětidílný román z dob národního obrození. Jde zde o období od sedmdesátých let 18. století do dvacátých let 19. století. Román popisuje životní osudy F.L.Věka. Vystupují v něm i další postavy , např. Václav Thám, Jan Theobald Held, Václav Matěj Kramerius aj. Nejvýznamnějšími postavami kromě Věka jsou kněz P.Matouš Vrba, nepřítel francouzské revoluce a vzdělaný dr. Srnka, vyznavač revoluce a nepřítel absolutismu.

U nás - čtyřdílná kronika / Úhor - 1899, Novina - 1899, Osetek - 1902, Zeměžluč - 1903/, Zabývá se národním obrozením v rodném kraji A. Jiráska. Díky knězi Pavlovickému tu obrozenecké hnutí jinou podobu, řeší sociální otázky a snaží se zlepšit úroveň života venkovského lidu.

Filosofská historie - /1877/ - povídka z prostředí litomyšlského kraje líčí osudy povahově rozdílných studentů a jejich lásek. Osudy nebojácných mladíků kontrastují s osudy věčně ustrašeného aktuára Roubínka.

Vojnarka - /1890/, Otec /1894/ - povídky nastiňují reálné konflikty venkova.

Lucerna - /1905/ - symbolická hra, ve které se vzájemně prolíná pohádkový svět se světem panstva a poddaných.

Staré pověsti české - /1894/ - dílo věnované mládeži.

Z Čech až na konec světa - /1890/ - převyprávění cestopisu Václava Šaška z Bířkova.

Na dvoře vévodském /1876-1877/- psáno pro světozor

  • Na Bílé hoře Češi neprohráli, to vám nakukali komunisti, píše Pavel Šafr k výročí

    Parlamentnílisty.cz, 8. 11. 2015 Šéfredaktor Svobodného fóra Pavel Šafr v den výročí bitvy na Bílé hoře prohlašuje, že prohra českých stavů nebyla katastrofou pro český národ, jak tvrdil Alois Jirásek ve svém obsáhlém románu Temno, ale toliko porážkou úzké německé elity, která měla politická práva. Češi naposledy bojovali za husitů a bojovali statečně. Později ohýbání historie se ale hodilo do krámu komunistům. … více

  • Verešová zase nezklamala: V rafinovaném modelu s holými zády a bez podprsenky přivedla do transu všechny chlapy

    Super.cz, 21. 3. 2015 O půvabech Andrey Verešové  (34) a její bezchybné postavě už se toho napsalo tolik, že by to vydalo na několik románů tlustých minimálně jako nejslavnější díla Aloise Jiráska z doby národního obrození. Ani na slavnostním galavečeru La Sophia, který byl spojen s charitativní dražbou, Andrea nezklamala. … více

  • Hejtman na výjezdu. Litomyšlské gymnázium trápí stará okna

    Parlamentnílisty.cz, 29. 8. 2014 Na pravidelné páteční inspekční cestě po regionu hejtman Pardubického kraje Martin Netolický navštívil před zahájením školního roku Gymnázium Aloise Jiráska v Litomyšli. S ředitelkou školy Ivanou Hynkovou prošel celou budovu školy, debatoval i s pedagogickým sborem. Po seznámení se situací jim přislíbil okamžité řešení havarijního stavu oken ve škole. Investice se gymnázium dočká ještě letos. … více

Mohli by vás také zajímat…