zavřít
Alois Jirásek

spisovatel

Narození:
23. 8. 1851 , Hronov, Rakouské císařství
Úmrtí:
12. 3. 1930  ve věku 78 let,  Praha, Československo  †
Znamení:
lev  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost, rasu, náboženství,
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
běloch
Náboženství:
křesťanské
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

284 se líbí, 36 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Alois Jirásek český prozaik, dramatik a tvůrce historického realistického románu, se narodil 23.8.1851 v Hronově v rodině drobného živnostníka. Jeho otec nebyl dobrým podnikatel, rodinu zatížil splácením dluhů. Jirásek vystudoval gymnázium a poté se rozhodoval mezi malířstvím, ke kterému měl velký talent a historií. Nakonec si vybral , hlavně z existenčních důvodů, studium na pražské filozofické fakultě. Díky pobytu v Praze měl možnost se seznámit se spisovateli, kteří psali pro časopis Lumír a také s M. Alšem. Po úspěšném ukončení studií, jako středoškolský profesor vyučoval v Litomyšli. Zasloužil se o to, že se Litomyšl stala mimopražským kulturním centrem. Pobyt v tomto kraji ho inspiroval k jeho literární tvorbě. Později přesídlil do Prahy, kde vyučoval na gymnáziu a v této době napsal většinu svých velkých románů. Dílo Aloise Jiráska je umístěno do časového rozmezí od dob mystických / Staré pověsti české/ až do 19.století. Upíná se především k době husitské, pobělohorské a k národnímu obrození. V květnu 1917 stál Jirásek spolu s J. Kvapilem v čele Manifestu českých spisovatelů. Manifest si kladl za cíl přimět české poslance k hájení národních zájmů. Po vzniku Československa zvolili Jiráska do Národního shromáždění. Byl také senátorem za pravicovou národní demokracii v letech 1920-25. V roce 1925 se začal veřejnosti stranit a o politické dění se nezajímal. Alois Jirásek zemřel v 12.3.1930 v Praze. Díla Aloise Jiráska: Mezi proudy – třídílný román / Dvojí dvůr-1887, Syn Ohnivcův-1888, Do tří hlasů -1890/. Jirásek zde zobrazil dobu husitskou, vládu Václava IV. a vznik českého reformního hnutí. Proti všem – třídílný román / Skonání věků, Kruciata, Boží zástup – vše 1894/. Trilogie je rovněž z doby husitské. Jirásek zde přibližuje husitskou revoluci, radikální tábory, chiliastické sekty, umírněné Pražany. Děj se skládá z osudů zemanské dcery Zdeny z Hvozdna a jejího milence fanatického kněze Bydlinského. Dílo končí dramatickým popsáním bitvy na Vítkově. Bratrstvo – třídílný román, který volně navazuje na předchozí trilogie. / Bitva u Lučence- 1899, Mária- 1904, Žebráci -1909/. Děj se soustřeďuje na doznívání a rozklad husitství. Hlavními hrdiny jsou hejtman Talafús a jeho milenka vášnivá a zrádná Mária, kterou Jirásek představuje jako plnokrevnou, nebojácnou ženu. Husitský král – /1920/ – román o životě Jiřího Poděbradského. Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč – dramatická trilogie o životě těchto osobností. Skály - /1886/ - román z doby pobělohorské popisující utlačování společenské třídy feudálním řádem a katolickou církví. Psohlavci -/1883-1884/ - tématem tohoto díla je rovněž protifeudální odboj. Hlavní postavou je Jan Sladký- Kozina, který je vůdcem Chodů v boji s Lamingerem.Kozina je bojovníkem za práva lidu. Skaláci - /1874/ - poslední román zachycující dobu pobělohorskou, popisuje poslední vzpouru z roku 1775 na Náchodsku. Temno - / 1912-1914/ - román z doby protireformačního útlaku.Zachycuje špatnou morální a kulturní situaci národa. Celá země podlehla katolicismu, jen pár nekatolíků se brání jezuitskému tlaku. F.L.Věk - /1888-1906/ - pětidílný román z dob národního obrození. Jde zde o období od sedmdesátých let 18. století do dvacátých let 19. století. Román popisuje životní osudy F.L.Věka. Vystupují v něm i další postavy , např. Václav Thám, Jan Theobald Held, Václav Matěj Kramerius aj. Nejvýznamnějšími postavami kromě Věka jsou kněz P.Matouš Vrba, nepřítel francouzské revoluce a vzdělaný dr. Srnka, vyznavač revoluce a nepřítel absolutismu. U nás - čtyřdílná kronika / Úhor - 1899, Novina - 1899, Osetek - 1902, Zeměžluč - 1903/, Zabývá se národním obrozením v rodném kraji A. Jiráska. Díky knězi Pavlovickému tu obrozenecké hnutí jinou podobu, řeší sociální otázky a snaží se zlepšit úroveň života venkovského lidu. Filosofská historie - /1877/ - povídka z prostředí litomyšlského kraje líčí osudy povahově rozdílných studentů a jejich lásek. Osudy nebojácných mladíků kontrastují s osudy věčně ustrašeného aktuára Roubínka. Vojnarka - /1890/, Otec /1894/ - povídky nastiňují reálné konflikty venkova. Lucerna - /1905/ - symbolická hra, ve které se vzájemně prolíná pohádkový svět se světem panstva a poddaných. Staré pověsti české - /1894/ - dílo věnované mládeži. Z Čech až na konec světa - /1890/ - převyprávění cestopisu Václava Šaška z Bířkova. Na dvoře vévodském /1876-1877/- psáno pro světozor …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Alois Jirásek český prozaik, dramatik a tvůrce historického realistického románu, se narodil 23.8.1851 v Hronově v rodině drobného živnostníka. Jeho otec nebyl dobrým podnikatel, rodinu zatížil splácením dluhů.

Jirásek vystudoval gymnázium a poté se rozhodoval mezi malířstvím, ke kterému měl velký talent a historií. Nakonec si vybral , hlavně z existenčních důvodů, studium na pražské filozofické fakultě.
Díky pobytu v Praze měl možnost se seznámit se spisovateli, kteří psali pro časopis Lumír a také s M. Alšem.

Po úspěšném ukončení studií, jako středoškolský profesor vyučoval v Litomyšli. Zasloužil se o to, že se Litomyšl stala mimopražským kulturním centrem. Pobyt v tomto kraji ho inspiroval k jeho literární tvorbě. Později přesídlil do Prahy, kde vyučoval na gymnáziu a v této době napsal většinu svých velkých románů.

Dílo Aloise Jiráska je umístěno do časového rozmezí od dob mystických / Staré pověsti české/ až do 19.století. Upíná se především k době husitské, pobělohorské a k národnímu obrození. V květnu 1917 stál Jirásek spolu s J. Kvapilem v čele Manifestu českých spisovatelů. Manifest si kladl za cíl přimět české poslance k hájení národních zájmů.

Po vzniku Československa zvolili Jiráska do Národního shromáždění. Byl také senátorem za pravicovou národní demokracii v letech 1920-25. V roce 1925 se začal veřejnosti stranit a o politické dění se nezajímal. Alois Jirásek zemřel v 12.3.1930 v Praze.

Díla Aloise Jiráska:

Mezi proudy – třídílný román / Dvojí dvůr-1887, Syn Ohnivcův-1888, Do tří hlasů -1890/. Jirásek zde zobrazil dobu husitskou, vládu Václava IV. a vznik českého reformního hnutí.

Proti všem – třídílný román / Skonání věků, Kruciata, Boží zástup – vše 1894/. Trilogie je rovněž z doby husitské. Jirásek zde přibližuje husitskou revoluci, radikální tábory, chiliastické sekty, umírněné Pražany. Děj se skládá z osudů zemanské dcery Zdeny z Hvozdna a jejího milence fanatického kněze Bydlinského. Dílo končí dramatickým popsáním bitvy na Vítkově.

Bratrstvo – třídílný román, který volně navazuje na předchozí trilogie. / Bitva u Lučence- 1899, Mária- 1904, Žebráci -1909/. Děj se soustřeďuje na doznívání a rozklad husitství. Hlavními hrdiny jsou hejtman Talafús a jeho milenka vášnivá a zrádná Mária, kterou Jirásek představuje jako plnokrevnou, nebojácnou ženu.

Husitský král – /1920/ – román o životě Jiřího Poděbradského.

Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč – dramatická trilogie o životě těchto osobností.

Skály - /1886/ - román z doby pobělohorské popisující utlačování společenské třídy feudálním řádem a katolickou církví.

Psohlavci -/1883-1884/ - tématem tohoto díla je rovněž protifeudální odboj. Hlavní postavou je Jan Sladký- Kozina, který je vůdcem Chodů v boji s Lamingerem.Kozina je bojovníkem za práva lidu.

Skaláci - /1874/ - poslední román zachycující dobu pobělohorskou, popisuje poslední vzpouru z roku 1775 na Náchodsku.

Temno - / 1912-1914/ - román z doby protireformačního útlaku.Zachycuje špatnou morální a kulturní situaci národa. Celá země podlehla katolicismu, jen pár nekatolíků se brání jezuitskému tlaku.

F.L.Věk - /1888-1906/ - pětidílný román z dob národního obrození. Jde zde o období od sedmdesátých let 18. století do dvacátých let 19. století. Román popisuje životní osudy F.L.Věka. Vystupují v něm i další postavy , např. Václav Thám, Jan Theobald Held, Václav Matěj Kramerius aj. Nejvýznamnějšími postavami kromě Věka jsou kněz P.Matouš Vrba, nepřítel francouzské revoluce a vzdělaný dr. Srnka, vyznavač revoluce a nepřítel absolutismu.

U nás - čtyřdílná kronika / Úhor - 1899, Novina - 1899, Osetek - 1902, Zeměžluč - 1903/, Zabývá se národním obrozením v rodném kraji A. Jiráska. Díky knězi Pavlovickému tu obrozenecké hnutí jinou podobu, řeší sociální otázky a snaží se zlepšit úroveň života venkovského lidu.

Filosofská historie - /1877/ - povídka z prostředí litomyšlského kraje líčí osudy povahově rozdílných studentů a jejich lásek. Osudy nebojácných mladíků kontrastují s osudy věčně ustrašeného aktuára Roubínka.

Vojnarka - /1890/, Otec /1894/ - povídky nastiňují reálné konflikty venkova.

Lucerna - /1905/ - symbolická hra, ve které se vzájemně prolíná pohádkový svět se světem panstva a poddaných.

Staré pověsti české - /1894/ - dílo věnované mládeži.

Z Čech až na konec světa - /1890/ - převyprávění cestopisu Václava Šaška z Bířkova.

Na dvoře vévodském /1876-1877/- psáno pro světozor

Mohli by vás také zajímat…