Alena Vrbová byla lékařka, básnířka a prozaička.

Po maturitě v roce 1938 začala Alena Vrbová vystudovat lékařství a filozofii na Karlově univerzitě v Praze. Studia dokončila až po 2. světové války a uplatnila se v obou oborech. Po ukončení studií v roce 1951 pracovala jako lékařka v Mariánských Lázních.


Alena Vrbová psala novely i povídky z lékařského prostředí. Svůj literární talent směřovala i do románové tvorby s historickou tématikou.


Řeka na cestách – 1942
Svár – 1944
Červený listář – 1960
Sondy a písně – 1964
Milostná – 1968
Blýskání na časy – 1974
Odkud přichází hudba – 1976
Antigona - 1969

Próza
Drsné povídky – 1964
Dálkové povídky – 1967
Ostnaté povídky – 1967
Indiánské léto

V erbu lvice – 1977, historický román o paní Zdislavě z Lemberka, která v pohnutých časech první poloviny 13. století zakládala špitály pro chudé. Vedle povinnosti matky a hradní paní se věnovala léčitelství. Nedbala nebezpečí nákazy a i přes zákazy svého manžela Havla z Lemberka pečovala o ty nejubožejší. Autorka se vedle pečlivého vykreslení historických souvislostí soustředila na ženský úděl Zdislavy. Román byl zfilmován.

Když kohout dozpíval – trilogie, rodová sága :
Když kohout dozpíval – 1981
Pod kardinálskou pečetí – 1983
Rašení – 1985

Maminka Země – 1991
Anna Lemberková, sudička – 1992
Fontána di Trevi – (1999)
Lásky nebeské – 2000

Pro děti
Matička země

Autor: Ilona Baboráková  [doplň informace o osobnosti Alena Vrbová]