zavřít
Alain Robbe-Grillet

scénárista, režisér, esejista, romanopisec

Narození:
18. 8. 1922 , Brest, Francie
Úmrtí:
18. 2. 2008  ve věku 85 let,  Caen, Francie  †
Znamení:
lev  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

1 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Alain Robbe–Grillet je francouzský romanopisec a esejista. Alain Robbe–Grillet vystudoval střední školu v Brestu. Za 2. světové války pracoval v německé továrně na tanky. Alain Robbe–Grillet vystudoval původně agronomii a pracoval v zemědělství u koloniální správy. Po ukončení studií pracoval v národním statistickém a ekonomickém ústavu. Zde se zabýval výzkumem hormonů. Působil také na Martiniquu a v Západní Indii, kde se věnoval kultivaci banánů. Tuto zkušenost později uplatnil ve svých románech. Od roku 1955 pracoval jako poradce prestižní francouzské knižní edice Les Editions de Minuit. Přednášel také na několika evropských a amerických vysokých školách. Alain Robbe–Grillet se začal literatuře plně věnovat od roku 1955, kdy platil za hlavního představitele a prvního teoretika tzv. „nového románu“. Alain Robbe-Grillet získal čestné doktoráty univerzit ve Washingtonu a New Yorku. Stal se rytířem Řádu česné legie za zásluhy v oblasti umění a literatury. V roce 2004 vstoupil do prestižní Francouzské akademie. Manželkou Robbe-Grilleta byla francouzská spisovatelka Catherine Robbe-Grilletová. Dílo Alaina Robbe–Grilleta: První díla představují Alaina Robbe–Grilleta jako příznivce tzv. nového románu. Ten neuznával tradiční antropocentrickou koncepci žánru. Neužívá metafory ani poetické adjektivy. Próza: Pour un Nouveau Roman – 1963, (Za nový román), esej o novém realismu Les Gommes – 1953, (Gumy), románová prvotina, která nebyla přijata oficiální kritikou. Autor zde přes přesné popisnosti rezignuje na vyvolání iluze skutečnosti. Le Voyeur – 1955, (Očitý svědek), román La Jalousie – 1957, Žárlivost), román Dans le labyrinthe – 1959, (V labyrintu), román uzavírající první tvůrčí fázi Robbe-Grilleta. Ten se snažil ustoupit od pojetí nového románu a chtěl text osvěžit. V dalších románech dává vypravěč volný průchod hravé tvůrčí fantazii, opakující se motivy vytvářejí jakési koláže s osobitým pohledem na svět: La Maison de rendez–vous – 1965, (Dům schůzky) Projet pour une revolution á New York – 1970, (Projekt revoluce v New Yorku) Topologie d´une cité fantóme – 1976, (Topologie pomyslného města) La belle captive – 1976, (Krásná zajatkyně) Un régicide – 1978, (Královražda) Souvenirs du triangle d´or - 1978, (Vzpomínky na zlatý trojúhelník) Le Miroir qui revient – 1984, (Zrcadlo, které se navrací) Djinn – 1981, (Džin), román s hugovským názvem, obsahuje falešnou rehabilitaci tradičních postupů vyprávění. Instantanés – 1962, (Momentky), sbírka krátkých próz Románová trilogie svědčící o autorově příklonu k autobiografii jako zdroji inspirace: Romanesques (Romantické příběhy): Le Miroir qui revient – 1984, (Zrcadlo, které se vrací), fiktivní vzpomínky Angélique ou l´enchantement – 1988, (Angelika aneb Okouzlení) Les Derniers jours de Corinthe – 1994, (Poslední dny Corinthovy), autobiograficky laděné vyprávění. La reprise – 2001, (Oživování), román. Eseje: Une voie pour le roman futur – 1956, (Cesta pro budoucí román) Nature, humanisme, tragédie – 1958, (Příroda, humanismus, tragédie) Le Voyageur – 2001, (Poutník) Filmová tvorba: V 60. letech začal Robbe – Grillet spolupracovat s filmem. Za scénář k filmu Loni v Marienbadu získal na filmovém festivalu v Benátkách cenu Zlatého lva. Jako herec vystoupil ve filmu Le Temps retrouvé (Čas znovu nalezený), jehož režisérem byl Raoul Ruiz. Šlo o adaptaci posledního dílu Proustova Hledání ztraceného času a Robe-Grillet zde ztvárnil epizodní roli Goncourta. L'Année dernière à Marienbad - 1962, (Loni v Marienbadu), autor scénáře Begegnung mit Fritz Lang – 1963, autor scénáře L'Immortelle - 1963, autor scénáře, režie Trans-Europ-Express - 1966, autor scénáře, režie L'Homme qui ment - 1968, (Muž, který lže), autor scénáře, režie L'Éden et après - 1970, (Eden a potom), autor scénáře, režie Glissements progressifs du plaisir - 1974, autor scénáře, režie Le Jeu avec le feu - 1975, autor scénáře, režie La Belle captive - 1983, autor scénáře, režie Un bruit qui rend fou - 1995, Spoluautor scénáře, režie Taxandria - 1996. spoluautor scénáře …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Alain Robbe–Grillet je francouzský romanopisec a esejista.

Alain Robbe–Grillet vystudoval střední školu v Brestu. Za 2. světové války pracoval v německé továrně na tanky.

Alain Robbe–Grillet vystudoval původně agronomii a pracoval v zemědělství u koloniální správy. Po ukončení studií pracoval v národním statistickém a ekonomickém ústavu. Zde se zabýval výzkumem hormonů. Působil také na Martiniquu a v Západní Indii, kde se věnoval kultivaci banánů. Tuto zkušenost později uplatnil ve svých románech. Od roku 1955 pracoval jako poradce prestižní francouzské knižní edice Les Editions de Minuit. Přednášel také na několika evropských a amerických vysokých školách.

Alain Robbe–Grillet se začal literatuře plně věnovat od roku 1955, kdy platil za hlavního představitele a prvního teoretika tzv. „nového románu“.
Alain Robbe-Grillet získal čestné doktoráty univerzit ve Washingtonu a New Yorku. Stal se rytířem Řádu česné legie za zásluhy v oblasti umění a literatury. V roce 2004 vstoupil do prestižní Francouzské akademie.
Manželkou Robbe-Grilleta byla francouzská spisovatelka Catherine Robbe-Grilletová.

Dílo Alaina Robbe–Grilleta:

První díla představují Alaina Robbe–Grilleta jako příznivce tzv. nového románu. Ten neuznával tradiční antropocentrickou koncepci žánru. Neužívá metafory ani poetické adjektivy.

Próza:
Pour un Nouveau Roman – 1963, (Za nový román), esej o novém realismu

Les Gommes – 1953, (Gumy), románová prvotina, která nebyla přijata oficiální kritikou. Autor zde přes přesné popisnosti rezignuje na vyvolání iluze skutečnosti.

Le Voyeur – 1955, (Očitý svědek), román
La Jalousie – 1957, Žárlivost), román

Dans le labyrinthe – 1959, (V labyrintu), román uzavírající první tvůrčí fázi Robbe-Grilleta. Ten se snažil ustoupit od pojetí nového románu a chtěl text osvěžit.

V dalších románech dává vypravěč volný průchod hravé tvůrčí fantazii, opakující se motivy vytvářejí jakési koláže s osobitým pohledem na svět:

La Maison de rendez–vous – 1965, (Dům schůzky)
Projet pour une revolution á New York – 1970, (Projekt revoluce v New Yorku)
Topologie d´une cité fantóme – 1976, (Topologie pomyslného města)
La belle captive – 1976, (Krásná zajatkyně)
Un régicide – 1978, (Královražda)
Souvenirs du triangle d´or - 1978, (Vzpomínky na zlatý trojúhelník)
Le Miroir qui revient – 1984, (Zrcadlo, které se navrací)

Djinn – 1981, (Džin), román s hugovským názvem, obsahuje falešnou rehabilitaci tradičních postupů vyprávění.

Instantanés – 1962, (Momentky), sbírka krátkých próz

Románová trilogie svědčící o autorově příklonu k autobiografii jako zdroji inspirace:
Romanesques (Romantické příběhy):

Le Miroir qui revient – 1984, (Zrcadlo, které se vrací), fiktivní vzpomínky
Angélique ou l´enchantement – 1988, (Angelika aneb Okouzlení)

Les Derniers jours de Corinthe – 1994, (Poslední dny Corinthovy), autobiograficky laděné vyprávění.

La reprise – 2001, (Oživování), román.

Eseje:
Une voie pour le roman futur – 1956, (Cesta pro budoucí román)
Nature, humanisme, tragédie – 1958, (Příroda, humanismus, tragédie)
Le Voyageur – 2001, (Poutník)

Filmová tvorba:
V 60. letech začal Robbe – Grillet spolupracovat s filmem. Za scénář k filmu Loni v Marienbadu získal na filmovém festivalu v Benátkách cenu Zlatého lva. Jako herec vystoupil ve filmu Le Temps retrouvé (Čas znovu nalezený), jehož režisérem byl Raoul Ruiz. Šlo o adaptaci posledního dílu Proustova Hledání ztraceného času a Robe-Grillet zde ztvárnil epizodní roli Goncourta.

L'Année dernière à Marienbad - 1962, (Loni v Marienbadu), autor scénáře
Begegnung mit Fritz Lang – 1963, autor scénáře
L'Immortelle - 1963, autor scénáře, režie
Trans-Europ-Express - 1966, autor scénáře, režie
L'Homme qui ment - 1968, (Muž, který lže), autor scénáře, režie
L'Éden et après - 1970, (Eden a potom), autor scénáře, režie
Glissements progressifs du plaisir - 1974, autor scénáře, režie
Le Jeu avec le feu - 1975, autor scénáře, režie
La Belle captive - 1983, autor scénáře, režie
Un bruit qui rend fou - 1995, Spoluautor scénáře, režie
Taxandria - 1996. spoluautor scénáře

Mohli by vás také zajímat…